dnes je 28.3.2024

Input:

Čtvrté pravidlo bezchybné češtiny

13.4.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

401
Čtvrté pravidlo bezchybné češtiny

Mgr. Jan Táborský

Studijní cíle

V této lekci si zopakujete a procvičíte psaní skupin mě/mně a některá pravidla pro zapisování délky samohlásek. Stylistická kapitola vám objasní nebo připomene dva gramatické okruhy týkající se přídavných jmen: jednak jejich stupňování, jednak přídavná jména přivlastňovací. V části o úpravě dokumentu přijde řeč na formátování odstavců: zejména na řádkování, členění a zarovnávání. V oblasti strategií otevřeme téma poměru mezi upravováním starších textů a psaním textů nových, a to se zřetelem na efektivitu obou těchto postupů.

A. Pravopis: Psaní mě/mně – Délka samohlásek

Psaní mě/mně

Správná volba mezi psaním skupiny hlásek a mně – ať již jako zájmena, nebo uvnitř slova – není nijak zvlášť těžká, a to díky tomu, že pro tento pravopisný jev existují vcelku stručná a zároveň jednoznačná, výjimkami nenarušovaná pravidla.

Skočme do toho rovnýma nohama a pusťme se přímo do řešení cvičení č. 4.

Řešení cvičení č. 4

Chyby jsou v textu čtyři, a to tyto: by nevadilo, o minule psali, *zapoměl, *doměnky.

Ve všech případech je třeba psát na kritickém místě skupinu mně (pro celé cvičení nechávám stranou možnosti mi a mne).

Pojďme se podívat na zdůvodnění.

Prvním okruhem jsou tvary zájmena . Platí, že ve druhém a čtvrtém pádu se píše takzvaný krátký tvar, tedy , a ve třetím a šestém pádu takzvaný tvar dlouhý, tedy mně.

U chybných tvarů ve cvičení to nebylo dodrženo: „nevadilo by komu/čemu” (třetí pád), psali o kom / o čem (šestý pád) – v obou případech má tedy být mně.

Pokud vám při psaní nevyhovuje uvědomovat si, v jakém pádu toto zájmeno je, můžete použít některou z pomůcek, které pisatele navedou na správný tvar. Jednou z nich je pomyslné nahrazování tvarů mě/mně zájmeny tě/tobě s tím, že tam, kam se hodí krátké , píšeme krátké , a tam, kam se hodí delší tobě, píšeme analogicky delší mně. Takže v našem cvičení: „nevadilo by tobě”, tedy „mně”; „psali o tobě”, tedy „mně”. Bez chyby byly ve cvičení případy „vybralo mě” (jako „tě”) a „beze mě” (jako „bez(e) tě”). Poslední příklad ukazuje jednu slabinu testu, tedy to, že ne všechny výskyty „tě” znějí ve všech kontextech přirozeně (nepracuje se ovšem s náhradami za slovo „tebe”).

Druhým okruhem je psaní skupiny nebo mně uvnitř slov. Tam nám mohou pomoci slovotvorně příbuzná slova: pokud se v nich vyskytuje v blízkosti kritického místa hláska n, s velkou pravděpodobností budeme psát mně. Tato metoda však předpokládá jisté povědomí o české slovotvorbě, a nemusí být při mechanickém užití zcela spolehlivá (rozumět a rozumný jsou sice slova příbuzná, ale n ve slově rozumný není součástí základu slova, a neukazuje tedy na psaní rozumět se skupinou mně). Spolehlivější je zde tedy řídit se pamětí, konkrétně tím, že skupina mně se píše ve slovech vzpomněl – zapomněl – připomněl – pomněnka – domněnka.

Okomentujme si ještě správně napsané slovo tamější, odvozené příponou -ější přímo od slova tam (nikoliv od tamní).

V psaní skupiny a mně se dnes neodráží žádný rozdíl ve výslovnosti, v historii češtiny tomu ale tak bylo: skupina se vyslovovala [mje].

Délka samohlásek

S délkou samohlásek nebývá téměř nikdy potíž, tedy alespoň u českých slov (až na malé výjimky): český pravopis je v této věci totiž v zásadě fonetický (tedy dle zásady „piš, jak slyšíš”). K zapamatování máme v této oblasti zejména případy původem cizích slov.

Pojďme si opravit cvičení č. 5.

Řešení cvičení č. 5

V cvičení jste měli nalézt osm chyb, a to tyto: *scénárista, *tématicky, naší (podporu), *vyjímečně, řídicích (pracovníků), *tůra, kůra, *hypotéční.

Podívejme se na kritická slova podrobněji (kvůli přehlednosti výkladu v jiném pořadí, než byla ve cvičení):

Scenárista, tematicky, hypoteční: Všechna tato slova mají jedno společné, jsou odvozena z původem cizího základu obsahujícího dlouhou samohlásku (scénář, téma, hypotéka), přičemž tato délka v příslušném slovu odvozeném (často delším) zaniká. Zvláště slova tematicky (a také tematický a tematika) a hypoteční patří mezi ta, ve kterých se velmi často chybuje. Totéž se týká i ve cvičení neuvedeného slova schematický (ze schéma).

Túra, kúra. Je všeobecně známo, že v českých slovech zapisujeme délku hlásky u čárkou, jde-li o počátek slova (účast, případně po předponě: neúčast), a kroužkem, jde-li o pozici uvnitř slova nebo na jeho konci. U původem cizích slov je situace jiná, v nich píšeme nad u pouze čárku. Existuje samozřejmě i slovo kůra (s

Nahrávám...
Nahrávám...