dnes je 11.11.2024

Input:

Druhy velkoobchodníků

7.7.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.7.6
Druhy velkoobchodníků

Ing. Halina Starzyczná, Ph.D.

V odborné literatuře se setkáváme s různým pojetím třídění velkoobchodu a zprostředkovatelů. Podle funkcí, které velkoobchody zajišťují, je můžeme např. členit na tyto základní skupiny:

  1. překupní velkoobchod,

  2. dohodci a zástupci,

  3. pobočky a kanceláře výrobců a maloobchodníků,

  4. ostatní.

Překupní velkoobchod

Ad 1) Překupní velkoobchod

Překupní velkoobchodníci nakupují zboží do svého vlastnictví a pak s ním obchodují. Jsou rozdělováni na velkoobchodníky, kteří poskytují plné služby svým klientům, a na velkoobchodníky s omezenými službami.

a) Velkoobchodníci s plnými službami

Velkoobchodníci, kteří poskytují plné služby od nabídky zboží přes skladování až po poskytování různé spolupráce v oblasti řízení, se dělí na dvě skupiny:

  • Velkoobchodní překupníci nabízejí zboží především maloobchodníkům. Mezi sebou se liší zejména šířkou sortimentu (všeobecně zaměření, úžeji zaměření, specializovaní), i když dnešní situace v obchodě inklinuje k tomu, že jádro velkoobchodu tvoří několik velkých univerzálních velkoobchodů a ty menší zaplňují na trhu výklenky se specializovaným zbožím nebo mají charakter nákupní služby, jak bylo dříve zmiňováno. Tento trend odpovídá i trendům vývoje maloobchodní sítě, v níž dnes tvoří většinovou část velkokapacitní jednotky s širokým sortimentem.

  • Průmysloví distributoři nabízejí své zboží především výrobcům k dalšímu zpracování. I oni se liší zejména šířkou a hloubkou sortimentu.

Překupní velkoobchod

b) Velkoobchodníci s omezenými službami

Omezenost služeb některých velkoobchodníků v praxi spočívá v jejich specializaci. To znamená, že se zaměřují na vybrané činnosti, které zajišťují svým odběratelům. Tato specializace je člení např. na velkoobchodníky, kteří prodávají za hotové, na přepravní velkoobchodníky, na zajišťovatele zásilek, komisionáře, družstva výrobců či zásilkové velkoobchodníky.

  • Velkoobchod za hotové (Cash and Carry) se ve světě zpravidla využívá u zboží, které rychle podléhá zkáze (např. rybí trhy). V ČR se tento druh velkoobchodu vyskytoval po roce 1989 i u běžných a trvanlivých sortimentů. Důvodem byla platební neschopnost některých zákazníků. Aby se firmy ubránily druhotné platební neschopnosti, prodávaly své zboží v hotovosti.

  • Přepravní velkoobchodníci zajišťují jen přepravu a dodávku zboží. Rovněž mohou nabízet omezený sortiment se střední a kratší dobou trvanlivosti, jako je mléko, chléb apod. Tento sortiment prodávají za hotové při objížďce prodejen, případně restaurací, hotelů či nemocnic.

  • Zajišťovatelé zásilek se specializují na objemné zásilky, jako je uhlí, dřevo nebo těžké stroje. Zboží neskladují. Po obdržení objednávky najdou příslušného výrobce, který zboží doručí zákazníkovi. Od okamžiku převzetí objednávky až do okamžiku převzetí zboží zákazníkem přebírá odpovědnost i s tím spojené riziko za dodávku právě velkoobchodník, neboť zboží je po tuto dobu v jeho vlastnictví.

  • Komisionáři obchodují na základě komisionářské smlouvy. Prodávají a nakupují zboží vlastním jménem na cizí účet (ve prospěch tzv. komitenta). Mohou obchodovat s různými komoditami, nejen se zbožím, ale třeba i s cennými papíry nebo zbožím již užívaným. Jakmile je zboží prodáno, komisionář vystaví účet jak zákazníkovi, tak i komitentovi.

  • Družstva výrobců se uplatňují zejména v zemědělství. Družstva shromažďují zemědělské produkty a poté je prodávají na místních trzích.

  • Zásilkoví velkoobchodníci nabízejí zboží prostřednictvím katalogů nebo internetu maloobchodníkům, průmyslovým distributorům a různým institucím. Zásilkové služby na úrovni

Nahrávám...
Nahrávám...