dnes je 29.3.2024

Input:

Jak moc jsem zapojen do toho, co činím?

23.10.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

37
Jak moc jsem zapojen do toho, co činím?

Ing. Veronika Štefková

Míra zapojení na nás může mít jak pozitivní, tak negativní vliv. Hodně záleží, jak moc jsme zapojeni do toho, co činíme, jak moc jsme aktivní, či naopak pasivní. Důležité je rozhodnout, kde je vyžadována naše aktivita, a kde naopak můžeme být více pasivní. V případě velké aktivity se můžeme stát workoholikem, nebo dojdeme až k vyhoření. V případě velké pasivity je možné, že jsme již vyhořeli, a jsme tudíž pasivní a je nám jedno, co se stane. Důvodem může také být, že nás činnost nebaví, a pak riskujeme, že si naší pasivity někdo povšimne a bude nás chtít vyloučit z týmu, či dokonce s námi rozvázat spolupráci. Přemýšleli jste někdy, jak moc jste zapojeni do toho, co právě činíte? Myslím, že správnou cestou je, když se své činnosti věnujeme stoprocentně. Tedy pokud jsme aktivní, věnujme své práci 100% pozornost, stejně tak jí věnujme 100 %, když jsme pasivní. Výkon podávejme, jak nejlépe dovedeme, a nepřemýšlejme nad ničím dalším.

Aktivita

Aktivitu můžeme chápat, jako něco, co právě činíme, čím se zabýváme, může to být práce, ale i např. koníček. Co se týká pracovní aktivity, je to činnost, kterou běžně provádíme každý den, může to být i specifická činnost, které se v rámci pracovní náplně věnujeme. Aktivita je činnost, pohyb, tok, naše mysl se soustředí na úkol, který provádíme. Může být praktická, ale také myšlenková.

Co všechno vnímáte jako aktivitu během dne? Příklady aktivit, se kterými se běžně a dennodenně setkáváme:

  • pracovní aktivita – zpracování pracovního úkolu, výroba produktu, řízení týmu, komunikace s klientem apod.,

  • ruční práce – práce na zahrádce, pletení, vyšívání, háčkování, šití apod.,

  • domácí práce – mytí nádobí, vaření, pečení apod.,

  • sportovní aktivity – tanec, fotbal, hokej, běh, chůze, fitness apod.

Aktivita by vás měla především bavit, abyste své tělo nezanášeli případným stresem nebo tlakem na sebe, toto se totiž může odrazit na vašem zdraví. Pokud se vám nakupí několik úkolů najednou a vy nejste schopni všechny zvládnout, abyste zůstali v rovnováze, je řešením některé úkoly delegovat nebo si stanovit priority. Je dobré být si vědom a udržet míru aktivity na té hranici, abyste měli prostor také být pasivní a odpočívat.

Skutečnosti, které byste měli vzít v úvahu, když jste pracovně aktivní:

  • pracovní aktivita by měla činit 1/3 dne – tedy cca 8 hodin, zbylé hodiny byste měli věnovat sobě a spánku,

  • určení priorit a správné načasování aktivity,

  • možnost delegovat některé aktivity,

  • soustředění a cíl aktivity,

  • případnou zastupitelnost v případě, že jste nemocní,

  • přejít do pasivity a odpočinku ve chvíli, kdy se cítíte unaveni nebo když vás úkol zabrzdí natolik, že spíš jen marníte čas; abyste jej vyřešili, musíte dát „odpočinout hlavě” a vytvořit si prostor pro vymyšlení řešení.

Zvažte také, kdy je aktivita zapotřebí, protože někdy příliš mnoho aktivity škodí. Proto nevynakládejte svoji energii na něco, co nemá smysl nebo není zapotřebí. Mohlo by to ovlivnit vaše vztahy v týmu, s klientem nebo vedením společnosti.

Rizika skrytá v aktivitě:

Rizika
Workoholismus
Vyhoření
Nedostatek času k odpočinku a pasivitě
Pracovní aktivita bez daného cíle
Neschopnost delegovat na ostatní

Workoholismus

Jak poznám, že jsem workoholik? Nutné je si to nejprve uvědomit, protože mnohdy vůbec netušíte, že už „jste v tom”. Je několik příznaků, kdy už jste na hranici nebo za hranicí toho, že jste workoholikem.

Projevy workoholismu:

  • pracujete více než 10 hodin denně několik měsíců v kuse;

  • vaše volnočasové aktivity jsou téměř nulové;

  • když některý víkend nepracujete, nevíte, čím byste vyplnili čas, a tak jdete zase pracovat;

  • i ve chvílích volna přemýšlíte, co další den nebo týden máte zvládnout v práci;

  • kvůli práci odmítáte schůzky s přáteli, známými;

  • když odpočíváte, jen tupě zíráte na televizi nebo do počítače a myslíte na práci;

  • usnete okamžitě po tom, co přijdete domů, a ráno kolotoč začne znovu.

Pro koho je toto výhodné? Pro společnost, vedení a majitele firmy, protože má člověka, který myslí jen na práci, je velmi efektivní, dokáže pracovat za dva nebo tři lidi dohromady. A co z toho máte vy? Možná finanční výhody, ale když se jednou zastavíte, zjistíte, že vám utekl život… pokud tedy nemáte svou práci jako životní poslání a nejste stoprocentně rozhodnuti, že to je přesně váš život. Je tu ovšem otázka, na jak dlouho jen toto přesvědčení bude dostačující.

Pasivita

Pasivitu můžeme chápat jako čas, kdy odpočíváme nebo jen na určitou dobu přerušíme aktivitu, kterou jsme do té doby vyvíjeli – třeba jen pětiminutové okysličení hlavy nebo si na pět minut pustíte svoji oblíbenou hudbu. Je to něco, do čeho se aktivně nezapojujeme, spíše relaxujeme a necháváme odpočinout mozek.

Co všechno vnímáte jako pasivitu během dne?

Příklady pasivity, se kterými se běžně a dennodenně setkáváme:

  • pracovní pasivita – zpracování úkolu, který je téměř automatický, tedy necháte odpočinout hlavu nebo ruce; vychutnání si své oblíbené kávy nebo čaje; krátká procházka na čerstvém vzduchu; nebo jen rádi koukáte pár minut z okna; ovšem také když někdo je lhostejný vůči zadané práci a snaží se jí všemožně obejít;

  • domácí pasivita – sledování filmu, seriálu, poslouchání hudby, nicnedělání, odpočinek na zahradě, odpočinek na balkóně, v zimní zahradě, meditace.

Pasivita by neměla znamenat, že nechcete odpracovat, co máte naplánováno, nebo dlouhodobě nepracujete tak, jak jste se zavázali. Neměla by se týkat toho, s čím je spojena vaše pracovní náplň. V takovém případě jde spíše o nechuť k práci, ale může jít i o vyhoření, protože člověk, který má syndrom vyhoření, ztrácí zájem o pracovní činnosti (záleží na tom, jak silný tento syndrom u něj je).

Skutečnosti, které byste měli vzít v úvahu, když jste pracovně pasivní:

  • pracovní pasivita by měla činit 1/3 dne – tedy cca 8 hodin, zbylé hodiny byste měli věnovat aktivitě a spánku (je na každém, jak si těchto 8 hodin rozloží do celého dne, aby to mělo ten správný účinek),

  • nalezení vhodného typu odpočinku,

  • umět se odpoutat od aktivity, kterou jste prováděli (pokud vám hlava dále bude pracovat v aktivní rovině, nebude mít pasivní část příliš valný účinek),

  • mentální a fyzický odpočinek těla,

  • nevyužívat pasivitu jako prostředek k vyhnutí se práci,

  • nenechat se strhnout do pasivní části na příliš dlouho, abyste se pak nemuseli nutit do práce.

Rizika skrytá v pasivitě:

Rizika
Lenost
Vyhoření
Lhostejnost k pracovním úkolům
Neschopnost se donutit k práci
Vymýšlení různých výmluv

Výmluvy

Jak poznat, že máte v týmu člověka, který se vymlouvá? Takového člověka nepoznáte jen tak lehce, většinou ho poznáte až po nějaké době, co spolu budete pracovat. Občas to může být ale i hned první zakázka, na které se spolu budete spolupracovat.

Možné projevy:

  • Chcete zadat člověku práci a on vám neustále říká, že je zaneprázdněn.

  • Když kontrolujete jeho práci, neodpovídá zadání; dotyčný se hájí tím, že špatně porozuměl.

  • Když dotyčnému položíte otázku k zakázce, uhýbá s odpovědí nebo ji má tendenci rozebírat hodně zeširoka.

  • Když chcete něco vysvětlit, většinou se snaží být neviditelný, anebo když tuší, že se zeptáte, raději odejde z místnosti.

  • Nakonec ale vždy nalezne některou odpověď, kterou v dané chvíli dokáže uchlácholit do té doby, než je jeho práce revidována.

  • Když přijde pozdě nebo potřebuje odejít dřív, má spoustu důvodů a pokaždé vymyslí nový; pozdní příchody a odchody jsou u něj časté.

Člověka, který se rád vymlouvá, ve společnosti nepotřebujete. Stejně tak v případě člověka, který vždy bude mít nějaké negativní poznámky vůči týmu a jeho vedení; většinou bude mít v životopise několik společností a vy nenaleznete pádné důvody, proč odešel. Pokud na takového člověka narazíte, můžete zkusit vše s ním probrat, a jestliže ani potom nedojde k nápravě, ukončete s ním spolupráci, nepřinese vám nic pozitivního.

Zájem

Zájem o danou činnost už z velké části znamená úspěch, jelikož člověk je pro danou činnost zapálený. Nicméně je třeba vzít do úvahy vedle aktivity i potřebu být pasivní.

Co může znamenat člověk, který má zájem o danou činnost a o vaši společnost:

  • efektivitu, nové nápady a postupy,

  • kreativitu,

  • novinky bude přijímat jako výzvu,

  • bude rozvíjet tým a bude jeho platným členem,

  • bude pracovat se zápalem a bude aktivní v tom, co dělá.

Co může znamenat člověk, který nemá zájem o danou činnost a o vaši společnost a jen to předstírá:

  • velkou pasivitu, minimální aktivitu,

  • negativní komentáře na stanovené postupy a všechny novinky,

  • bude rozvracet tým a nebude zrovna oblíbeným členem,

  • bude pasivní, lenivý, bez náznaku jakékoliv kreativity,

  • nebude žádným přínosem pro vaši společnost nebo tým.

Zájem a nadšení pro aktivitu, činnost, profesi potřebuje člověk, aby jej to, co činí, naplňovalo. Mnohdy jsme tlačeni okolnostmi, rodinou, přáteli, nově poznanými lidmi, kteří chtějí prodat, tam, kam my sami nechceme. Někdy je velmi obtížné odolávat tomuto tlaku a může nás to brzdit v činnosti, kterou provádíme. V tomto případě neztrácejme sebe, a i když se na chvíli ztratíme, nevadí, je to životní zkušenost. A ač už jsou životní zkušenosti mnohdy dost těžké, přece jen nás posunou o obrovský kus cesty dál.

První setkání

Na prvním setkání je nutné zmapovat/zanalyzovat celou situaci. Je velmi důležité pečlivě zjistit, co přesně chce se mnou klient řešit a co má být výsledkem našeho koučování. Mít přesně zadaný cíl je vodítkem, kterým se koučování bude řídit v následujících setkáních.

Situace, které mohou nastat v oblasti zájmu, jsou například tyto:

  • Jeden z kolegů, který velmi dobře odváděl svoji činnost, se najednou začal vymlouvat, chodí pozdě a chce odcházet dříve.

  • Kolegyně tráví v kanceláři více než 10 hodin denně a na dotazy po důvodech odpovídá, že ji to naplňuje a baví.

  • Jeden člen týmu se v průběhu dne i několikrát ztratí a není k nalezení.

  • Zaměstnavatel často není v kanceláři, a když přijde, je z něj cítit alkohol a po dvou hodinách odchází.

  • Vedoucí týmu tráví s týmem pár hodin denně a pak odchází domů s tím, že bude pracovat z domova; všichni vědí, že už nic nedělá.

  • V týmu máme slečnu, která je velmi dobrá, vše má zpracováno na výbornou, ale s nikým z týmu nemá chuť se potkávat a většinu času tráví doma o samotě, nemá žádné koníčky.

  • Kolega neodvádí zrovna kvalitní práci, a když je to s ním komunikováno, vždy se omluví
    a slíbí, že sjedná nápravu, ale stále se tak nestalo.

V rámci prvního setkání byste se neměli spokojit pouze s jednou ze zmíněných otázek, ale položit doplňující otázky, které ujasní „CO PŘESNĚ” chce klient řešit. Může se totiž stát, že se tím cíl vašich schůzek více konkretizuje, může se obměnit, nebo dokonce úplně změnit. Anebo tímto krokem můžete velký cíl rozdělit do menších dílčích cílů.

Doplňující otázky mohou být tyto:

  • Jak se chovala kolega/kolegyně před tou změnou?

  • Jak se projevuje v průběhu dne? Všimli jste si, že opakuje nějaké výmluvy?

  • Vnímáte kolegu/kolegyni stále jako přínos pro tým?

  • Jaká by byla ideální situace ve vašem týmu?

  • Zkoušel jste si s kolegou/kolegyní promluvit?

  • Jaké kroky jste učinil k tomu, aby se situace s kolegou/kolegyní už neopakovala?

  • Dokážete zhodnotit výhody a nevýhody pro váš tým?

  • Kolik času věnujete práci aktivně a kolik pasivně?

  • Jaký druh odpočinku využíváte k načerpání nové energie?

  • Jaká byla komunikace s kolegou/kolegyní týkající se jejich neustálých výmluv? Domluvili jste se na nějakém dalším postupu?

  • Co můžete učinit, aby se zlepšil zájem o pracovní činnost ve vašem týmu?

  • Dokážete vyvolat zájem u ostatních v týmu? Jaké k tomu používáte prostředky?

  • Máte nějaký druh odpočinku nebo relaxace, kdy se soustředíte pouze na sebe? Jaké?

Můžete si najít i další doplňující otázky ke konkretizaci cíle. Jak postupovat při řešení problému si ukážeme na dvou praktických příkladech.

Praktické příklady a cvičení

1. Kolegyně pracuje více než 10 hodin denně v kanceláři, odmítá se účastnit veškerých akcí mimo kancelář, přitom půl roku předtím bylo vše v pořádku.

Klientka je žena, která pracuje jako vedoucí týmu v jedné poradenské společnosti. Přišla kvůli své kolegyni, která bývala vždy velmi

Nahrávám...
Nahrávám...