dnes je 27.2.2020

Input:

Kompetenční pohovor - Kreativita

11.10.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer

Kompetenční pohovor - Kreativita

Kreativita je jednou z kompetencí, které je vhodnější testovat „in vivo“, než za pomoci otázek. Každá modelová situace nebo použitelná testová metoda si ale vyžádá určitý čas, který při nutnosti ověřovat celou sadu kompetencí nemusí být vždy k dispozici. Představme si proto situaci, kdy kompetenci kreativity chceme prozatím jen „nahrubo“ odhadnout, s možností následného praktického ověřování nebo že jde o kompetenci pro danou pracovní pozici žádoucí, ale ne zcela klíčovou.

V procesu kreativního myšlení a tvoření se velkou měrou uplatňují funkce pravé hemisféry, jako je práce s celostními obrazy, emoce, vizuální představy, syntéza. Tyto funkce máme ve svém repertoáru všichni bez rozdílu. Odlišnosti mezi jednotlivci jsou ale v tom, nakolik jsme zvyklí tuto cestu zpracování informací vůbec využívat a jak jsme naučení pracovat se svými vnitřními bloky kreativity.

Důležitým krokem pro výběr vhodných otázek v rámci kompetenčního pohovoru je ujasnění, jaký typ kreativity u kandidáta hledáme. Jde nám o kreativitu intelektuální nebo skutečně hledáme někoho, kdo kreativní myšlenku promění v tvůrčí proces, tak jak je tomu u umělců? I když zůstaneme na poli intelektuální kreativity, protože malíře se nám v kompetenčním pohovoru poštěstí vybírat asi jen velmi zřídka, musíme si ujasnit, jaký typ kreativity očekáváme, zda očekáváme spíš kreativitu spojenou s divergentním nebo konvergentním myšlením. Konvergentní myšlení je zaměřené na kvalitu řešení, což v případě kreativní sféry obvykle reprezentuje jeho originalita. Originalita je pojem značně subjektivní a její hodnocení se může lišit v závislosti na hodnotiteli. Abychom situaci objektivizovali, můžeme vycházet z jednoduché poučky, že čím je řešení originálnější, tím nižší bude jeho zastoupení v populaci. Jedná se tedy o nápady, řešení, odpovědi, které by téměř nikdo jiný nevymyslel.

Oproti tomu divergentní myšlení je zaměřené na kvantitu nápadů (čím více, tím lépe) a jejich různorodost. Toto zaměření známe např. z postupu při kreativní technice brainstormingu. Při pohovoru bychom mohli tento typ kreativity zjišťovat např. jednoduchým praktickým úkolem typu:

Otázka
Otázka
Vymyslete co nejvíce různých způsobů, k čemu by se dal používat tento předmět.

Pokud nabídnete jako podnětový materiál třeba hřeben, méně kreativní kandidát vymyslí, že by se na něj dalo hrát jako na hudební nástroj, kdežto nápaditější odpověď by mohla být např. používat jako dekoratérskou pomůcku na pečení dortů. Při odpovědích tedy můžeme posuzovat jejich kvantitu a dále si všímat, zda se kandidátovi při vymýšlení podařilo opustit tradiční vzorce myšlení a omezení typu „k čemu se hřeben reálně využívá“, a zasadil ho do zcela nového rámce.

Dalším kritériem, které můžeme hodnotit je, zda jsou produkované odpovědi z různých myšlenkových kategorií. Stejně jako u zmiňovaného brainstormingu i u těchto typů úkolů platí pravidlo, že je nutné ponechat kandidátovi pro produkci odpovědí dostatečný čas. Proces tvoření odpovědí má totiž obvykle dvě fáze – první, ve které většina lidí produkuje předvídatelné odpovědi s nižším kreativním potenciálem a fázi druhou, kde už skutečně zapojujeme fantazii a všechny své pravohemisferální funkce, a ve které tudíž výrazně stoupne i míra originality odpovědí.

Dalším malým úkolem, který je možné zakomponovat i do kompetenčního pohovoru a který Vám pomůže vytvořit si představu o míře kandidátovy kreativity, může být:

Otázka
Otázka
Představte si sebe jako obraz, představte si naši firmu jako auto, ztvárněte z listu papíru sochu Vaší kreativity

Mezi komplexnější úkoly, u kterých se ale musíme připravit na větší časovou dotaci a které už míří za rámec běžného kompetenčního