dnes je 26.2.2020

Input:

Kompetenční pohovor - Odolnost vůči zátěži

11.10.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer

Kompetenční pohovor - Odolnost vůči zátěži

Velmi žádanou devízou u uchazečů pro téměř každou pozici je odolnost vůči zátěži. Dává nám alespoň malou záruku, že se náš pečlivě vybraný kandidát se všemi svými kompetencemi bude chovat konzistentně i při prvním náporu stresu. A co je vlastně v pracovním kontextu nejčastěji jako stres pociťováno? Každý z Vás si na tuto otázku umí jistě odpovědět na základě vlastních životních zkušeností – typicky jde o nestandardní situace, kdy musíme něco provádět rychleji, nově, neočekávaně a s vážnějšími následky než obvykle; situace, ve kterých nefungují naše obvyklé vzorce jednání. Pojďme se tedy vydat na průzkum otázkami, které nám pomohou orientačně určit, zda se před námi nachází jedinec se stabilitou architektonických skvostů v Gíze nebo v Pise.

Odolnost vůči zátěži a vnitřní stabilita se projevuje vyrovnaným chováním bez výraznějších výkyvů, jak na úrovni emoční, tak i výkonnostní. Jedinci s vysokou odolností vůči zátěži si obvykle zachovávají i ve stresových situacích chladnou hlavu, jsou schopni se na problém podívat z odstupu a příliš nesklouzávají do zbytečných emocionálních reakcí. V kolektivu jsou obvykle hodnoceni jako spolehliví a předvídatelní a ostatní mají tendenci se na ně v zátěžových situacích zvýšeně vázat. Pro druhé mohou svým stabilním chováním představovat opěrný bod. Obvykle mají posunuté i samotné vnímání, co za stres ve svém životě považují, což je přesně téma, kam může směřovat několik otázek při kompetenčním interview.

Zajímavým a zároveň i klíčovým je zjištění, co a v jaké intenzitě vlastně daný kandidát za zátěž považuje. K tomu nám pomůže základní otázka, směřující na jedincovy minulé zážitky:

Otázka
Otázka
„Můžete uvést příklad situace, kterou jste v poslední době vnímal ve své práci jako výrazně zátěžovou?“

V této sféře je vhodné zapátrat a pokusit se získat příklady z různých oblastí, minimálně z oblasti mezilidské a výkonnostní.

Otázka
Otázka
„V jakém momentu jste si uvědomil, že jde něco neobvyklého a podle jakých signálů?“

„Jak na Vás zátěž může poznat Vaše okolí?“

„Jaké strategie jste využil ke zvládnutí zátěžové situace?“

„Co se Vám nejvíce osvědčilo?“

„Co se Vám obvykle osvědčuje?“

„Co pro Vás bylo při zvládání situace nejtěžší?“

„Udělal byste s odstupem času něco jinak?“

„Co podobné zátěžové situace s sebou přinášejí pozitivního?“

Tyto otázky obvykle přirozeně sledují logiku rozhovoru a poskytnou nám hned několik důležitých informací, a to:

  • vůči kterým stresorům je náš kandidát zvýšeně citlivý, což alespoň orientačně můžeme porovnat s faktickými pracovními podmínkami v oblasti, do které směřuje;

  • jaké strategie j sou u něj pro vyrovnávání se stresem charakteristické a nakolik jsou v dané situaci adekvátní;

  • je důležité analyzovat typické postupy, které při setkání se zátěží jedinec používá i neadaptivní způsoby jednání, ke kterým inklinuje. Pokud svůj pohled velmi zjednodušíme, můžeme čekat stejně jako u zvířat tři základní typy reakcí na stres, a to útok, útěk (známé jako reakce fight or flight) nebo zamrznutí. Máme je ve svém repertoáru zděděné po předcích a jsou situace, kdy každá z nich může být efektivní, záleží spíše na tom, s jakou intenzitou je používáme. Obecně se jako vhodnější ukazují ty strategie, při kterých je jedinec aktivní a je ochoten převzít za své rozhodnutí zodpovědnost, i když bývá zejména v zátěžových situacích spojena s rizikem chyby a selhání.

  • zároveň je možné si podle popisu události udělat obrázek o hladině zátěže, která je již vnímána jako stresová;

  • odhaluje úroveň sebereflexe, která umožňuje jedinci připustit, že s některými situacemi má problém a která je nezbytnou podmínkou pro možnost jejich kompenzace;

  • schopnost učit se na základě předchozích zkušeností a vytvářet preventivní opatření.

Pokud je zřejmé, že obsazovaná pozice je dlouhodobě zátěžová, musíme hledat spíše kandidáta typu vytrvalostního běžce než sprintera, který se z krátkodobého hlediska může osvědčit, ale hrozí mu v zátěžovém prostředí syndrom vyhoření. Proto je vhodné pátrat i po indiciích preventivní práce se stresem, např.:

Otázka
Otázka
„Jaké techniky z oblasti stres managementu nebo při překonávání stresu používáte?“

Zde samozřejmě nevadí, pokud kandidát nebude schopen svoje taktiky odborně pojmenovat – i intuitivně využívané strategie mají pro prevenci stresu žádoucí účinek.

Otázka
Otázka
„Uveďte příklad situace, ve které jste dříve zažíval stres a ve které jste zaznamenal posun.“ „Jak k němu