dnes je 26.2.2020

Input:

Kompetenční pohovor - sociální citlivost

11.11.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer

Kompetenční pohovor - sociální citlivost

Sociální citlivost je symbolickým klíčem, který určuje úspěch či neúspěch v sociálních situacích. Člověk je tvor společenský a v rámci pracovní sféry se vyskytuje opravdu jen málo situací, které by nějakým způsobem nebyly závislé na naší součinnosti s ostatními, pokud ovšem právě neobsazujeme pozici strážce majáku. Sociální citlivost umožňuje situaci vyhodnotit a vybrat si, kterou ze strategií, pečlivě nashromážděných během života, efektivně využijeme.

Ve zvýšené míře budeme sociální citlivost požadovat například u služeb v sociální sféře a ve všech profesích, kde se jedinec, který službu přijímá, dostává do nestandardních a těžkých životních situací. Zde hrají důležitou roli emoce a s nimi i snížená vyrovnanost doprovázená velkou mírou citlivosti vůči podnětům zvenčí.

Sociální citlivost v sobě tedy zahrnuje vnímavost vůči atmosféře situace a lidem, kteří se na ní podílejí. To zahrnuje celou řadu rolí, zájmů, postojů a v neposlední řadě vzájemných vztahů jednotlivých aktérů, které určují celkovou dynamiku. V tom, jak podobnému propletenci porozumět, uplatňují lidé dvě hlavní strategie - staré známé cesty hlavy a srdce.

Cesta hlavy předpokládá pozorovací talent, na jehož základě si jednotlivé poznatky poskládáme do celkového obrazu a výsledkem je vyhodnocení adekvátní reakce. Při postupu přes hlavu je častou pastí analýza situace principem výkladového slovníku („když druhý člověk dělá tohle gesto a tváří se určitým způsobem, tak to jednoznačně znamená, že…..“).

Druhý způsob, cesta srdce, je výrazně intuitivnější a uplatňuje se při něm empatie, tedy schopnost dívat se na situaci očima druhého člověka. Ještě než se kandidáta na pozici budeme vyptávat na situace z jeho minulosti, kdy bylo nutné jednat empaticky, je na místě si ověřit, zda tento pojem chápeme alespoň rámcově stejně. Při popisu situace můžeme klást pro prověření míry empatie doplňující otázky typu:

Otázka
Otázka
„Jak asicelá situace působila na ostatní?“
„Jak ji prožívali?“
„Jaké byly jejich zájmy, co pro ně bylo v danou chvíli nejdůležitější?“

To jsou některé z otázek ověřujících schopnost empatického vnímání situace, které je základem pro volbu vlastní „sociálně citlivé“ reakce. Zároveň se také můžeme dozvědět důležitou informaci o tom, jak svou schopnost empatie kandidát hodnotí a zda například k jejímu posílení vyvinul nějaké kompenzační mechanismy. Pokud si například nedokážeme empatický zážitek o pocitech druhého člověka náležitě navodit, není nic jednoduššího než využít několika vhodně cílených otázek a doptat se. Dobrý materiál pro hodnocení míry kandidátovy sociální citlivosti poskytují v zásadě libovolné situace z jeho minulosti, ve kterých hrají důležitou roli emoce.

Další oblastí, která je se sociální citlivostí spojena, jsou diplomatické dovednosti. Základní otázkou zde může být např.:

Otázka
Otázka
„Ve kterých oblastech své práce či osobního života diplomacii využíváte?“
„Kdy je výhodné jednat diplomaticky?“

Na místě je i prověřit, co konkrétně si pod diplomatickou formulací kandidát představuje. Nejde totiž jen o to, být schopen diplomatické strategie použít, ale použít je správně a cíleně s ohledem na situaci.

Také práce s negativními zprávami bývá silně obsazena emocemi, a je proto vhodnou oblastí k projevení míry sociální citlivosti. Typicky ji v pracovní sféře musíme uplatnit při sdělování negativních zpráv a při poskytování negativní zpětné vazby. Zde je opět vhodné doptávat se na konkrétní zkušenosti kandidáta v podobných situací, zaměřit se na způsob sdělení a na reakci komunikačního partnera:

Otázka
Otázka
„Jaká reakce přišla z druhé strany?“
„Byly v ní patrné nějaké emoce?“
„Jak jste se v této situaci zachoval?“

Zajímavou částí je i samotná kandidátova