dnes je 2.12.2022

Input:

Myšlenkové mapy v koučování

12.7.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

21
Myšlenkové mapy v koučování

Ing. Veronika Lencová, MBA

Submodality – co to je a jak s nimi pracovat při koučování

„Teď po létech mi ale vždycky ze všeho nejdřív přijde na mysl právě ta pláň. Vůně trávy, skoro neznatelný studený vánek, panoráma hor a štěkot psa, to jsou věci, které mi vyplují z paměti jako první; a tak živě, že mám pocit, že by stačilo natáhnout ruku a sáhnu si na to všechno prstem. Jen lidi v té krajině není vidět. Žádní tam nejsou. Ani Naoko, ani já.


V duchu se ptám, kam jsme se poděli a proč. Co se mi tenkrát zdálo být tak důležité, ona a já a můj svět, to všechno se někam vytratilo. Ani si už nedovedu rychle vybavit Naočin obličej. Jediné, co mi zbylo, je krajina bez lidí.”

Haruki Murakami: Norské dřevo, překlad Tomáš Jurkovič, Odeon, 2002

Vizuální reprezentační systém

V tomto krátkém úryvku Murakami malebně popisuje vzpomínky hlavního hrdiny svého románu. Přemýšleli jste někdy nad tím, že vzpomínáme a uvažujeme každý jinak? Někdo vzpomínky vidí – vybavují se mu obrazy zažitých scén, pozoruje scénu ze svého pohledu či z ptačí perspektivy. Převládá u něj vizuální reprezentační systém.

Auditivní reprezentační systém

Další člověk zase vzpomínky slyší – vybavuje si hlasy, tóny, rytmy. U něj převažuje auditivní reprezentační systém.

Kinestetický reprezentační systém

A nakonec jde o kinestetický reprezentační systém, kdy vzpomínky znovu prožíváme skrz pocity a hmatové vnímání. V tom případě vnímáme teplotu, vlhkost, tvar apod.

Příběh jednoho shledání a porozumění

Představte si, že jedete s přáteli na víkend sjíždět divokou řeku. Myslíte, že ve vás všech vodní dobrodružství zanechá stejné vzpomínky? Dle výše uvedeného konceptu určitě ne.

Váš kamarád, jenž má tak rád Johna Lennona, si při vzpomínce na víkend vybaví zelený raft, na kterém jste sjížděli řeku, či úžasnou plastovou věc umístěnou uprostřed dřevěného stolu, kterou jste postavili ze špinavých kelímků od piva, jímž jste se osvěžovali po cestě.

„Do lepkavého a nevábně voňavého gumového obleku jsem se musela navléct,” vzpomene si vaše blonďatá kamarádka, které to vždy sluší, jako by se vrátila z módního mola. A vzápětí ji napadne další vzpomínka asociovaná s výletem na vodě: „Voda byla pořádně studená, už od pátku jsem se těšila do velké teplé vany s bublinkami.”

A vy si třeba vybavíte trampův zpěv ne moc slušných písní za doprovodu rozladěné kytary či šelestění listí na stromech při večerní bouřce.

Zažije-li více lidí společně stejný zážitek, každý na něj vzpomíná úplně jinak, přestože je tento zážitek identický.

Jak můžeme výše uvedené využít v běžném životě?

Zpočátku bude naprosto stačit všímat si, jakým způsobem se lidé ve vašem okolí vyjadřují. Jaké slovní spojení vzhledem ke svému reprezentačnímu systému užívají (predikáty).

Predikáty jsou slova, dle kterých lze indikovat, jaký reprezentační systém užíváme.

Výše je popsán jeden zážitek třemi různými způsoby. Podíváme-li se na něj podrobněji, všimneme si, jaké predikáty postavy užívají.

Vizuální

Kamarád, který má tak rád Johna Lennona, si vybaví:

  • zelený raft, na kterém jste sjížděli řeku,

  • úžasnou plastovou věc, umístěnou uprostřed dřevěného stolu postavenou ze špinavých kelímků od piva, jímž jste se osvěžovali po cestě.

Užité predikáty jsou zvýrazněny a je jasné, že v popisu jednoznačně převládá vizuální reprezentační systém.

Další vizuální predikáty jsou slova vyjadřující:

  • barvy (černá, bílá atd.),

  • počet rozměrů (dvourozměrné apod.),

  • umístění (vlevo, nahoře apod.),

  • jas (světlé apod.),

  • pohyb (jeho směrem apod.),

  • rychlost (pomalu apod.),

  • počet (třikrát apod.),

  • velikost.

Další slova, která by se mohla hodit: aspekt, graficky, image, iluze, letmý, odkrýt, obraz, okruh, perspektiva, pohled, úhel pohledu, zřejmý, zřetelný, scéna atd.

Kinestetický

U blondýnky převládá kinestetický reprezentační systém, predikáty jsou opět zvýrazněny:

  • Do lepkavého a nevábně voňavého gumového obleku…,

  • voda byla pořádně studená,

  • už od pátku jsem se těšila do velké, teplé vany s bublinkami.

Další predikáty spojované s kinestetickým reprezentačním systémem jsou slova popisující:

  • intenzitu,

  • tlak (tvrdý apod.),

  • rozsah (velká apod.),

  • povrch (hladký apod.),

  • váhu (lehký apod.),

  • teplotu (vroucí apod.),

  • tvar (šišatý apod.).

Další slova, která by se mohla hodit: bezcitný, emocionální chopit se, panický, povrchní, rozruch, sentimentální, spor, stres, dojem, vybavení, učinit dojem, uchopit, umístit atd.

Auditivní

A nakonec auditivní reprezentační systém, opět jsou predikáty užité v popisu zvýrazněny:

  • trampův zpěv ne moc slušných písní za doprovodu rozladěné kytary,

  • šelestění listí na stromech při večerní bouřce.

Další predikáty spojované s auditivním reprezentačním systémem jsou slova popisující:

  • počet kanálů (mono apod.),

  • hlasitost (potichu apod.),

  • tón (ostrý apod.),

  • tempo zvuku (rychle apod.).

Další slova, která by se mohla hodit: akcent, referovat, řev, ztratit řeč, zvěst, zvuk, křičet, ječet, hluk, disonantní, alarmovat, podotknout, naladit, zvěst, zesílit atd.

Nyní víte, co jsou to predikáty, a při čtení beletrie či diskuzi se můžete zaměřit na to, jaké predikáty autor užívá.

Patří k naší vnitřní komunikaci, popisují jemné rozlišování našich vnitřních prožitků. Můžeme si je představit jako přesně odměřená množství přísad, která jsou nutná pro daný výsledek.

Submodality

Submodality jsou nejmenšími a nejpřesnějšími stavebními kamínky, z nichž se skládá lidská zkušenost.

V souvislosti se svým vnitřním prožíváním můžeme pozměnit dvě okolnosti:

  • jednak předmět prožívání (jestliže si například představujeme nejhorší možný scénář, pokusíme se jej nahradit lepším),

  • jednak způsob prožívání.

K tomu nám poslouží dílčí vjemy – submodality.

Zrakové submodality:

  • obraz v pohybu a nehybný,

  • obraz barevný nebo černobílý, intenzita barev,

  • jas a kontrast, zaostření,

  • velikost obrazu,

  • vzdálenost, umístění obrazu,

  • obraz plošný nebo panoramatický,

  • trojrozměrnost.

Sluchové submodality:

  • hlasitost,

  • kadence (přerušování, shlukování),

  • tempo a rytmus,

  • modulace (zvýrazňování slov),

  • zabarvení hlasu,

  • prostorový dojem,

  • místo (odkud se ozývá).

Kinestetické submodality:

  • teplota,

  • struktura,

  • vibrace,

  • tlak,

  • pohyb,

  • trvání, stálost, proměnlivost,

  • intenzita,

  • váha, hustota,

  • svalové napětí.

Sledování jemných rozdílů ve vnímání

Mentálně existují velké rozdíly mezi tím, co děláme s radostí, co bychom chtěli, a tím, co děláme neradi. Přesvědčit se o tom můžeme následujícím cvičením:

Mysli na nějakou činnost, kterou nemáš rád/a (např. uklízení, žehlení, běhání, cvičení, dieta atd.).

1. Vidíš tuto činnost jako film, nebo jako obraz?

…………………………………………………………………………………………………….

2. Černobíle, nebo barevně?

…………………………………………………………………………………………………….

3. Plošně, nebo panoramaticky (trojrozměrnost).

…………………………………………………………………………………………………….

4. Jsou obrysy ostré, nebo rozostřené?

…………………………………………………………………………………………………….

5. Nacházíš se uprostřed filmu (obrazu), nebo se vidíš z pohledu pozorovatele?

…………………………………………………………………………………………………….

6. Je to světlé, nebo tmavé?

…………………………………………………………………………………………………….

7. Obraz je blízko, nebo daleko?

…………………………………………………………………………………………………….

8. Jaké jsou další obrazové vjemy?

…………………………………………………………………………………………………….

9. Co a jak slyšíš?

…………………………………………………………………………………………………….

10. Jaká je hlasitost?

…………………………………………………………………………………………………….

11. Jaká je tonalita, melodie?

…………………………………………………………………………………………………….

12. Hovoří někdo?

…………………………………………………………………………………………………….

13. Jaké je tempo, rytmus?

…………………………………………………………………………………………………….

14. Jaké jsou další sluchové vjemy?

…………………………………………………………………………………………………….

15. Co cítíš?

…………………………………………………………………………………………………….

16. Jaké je svalové napětí?

…………………………………………………………………………………………………….

17. Cítíš tíži, nebo lehkost?

…………………………………………………………………………………………………….

18. Teplo, nebo chlad?

…………………………………………………………………………………………………….

19. Tvrdost, nebo měkkost?

…………………………………………………………………………………………………….

20. Jaká je konzistence, materiál?

…………………………………………………………………………………………………….

21. Jaké jsou další kinestetické vjemy?

…………………………………………………………………………………………………….

Nyní si polož stejné otázky ve vztahu k něčemu, co děláš rád/a.

1. Vidíš tuto činnost jako film, nebo jako obraz?

…………………………………………………………………………………………………….

2. Černobíle, nebo barevně?

…………………………………………………………………………………………………….

3. Plošně, nebo panoramaticky (trojrozměrnost).

…………………………………………………………………………………………………….

4. Jsou obrysy ostré, nebo rozostřené?

…………………………………………………………………………………………………….

5. Nacházíš se uprostřed filmu (obrazu), nebo se vidíš z pohledu pozorovatele?

…………………………………………………………………………………………………….

6. Je to světlé, nebo tmavé?

…………………………………………………………………………………………………….

7. Obraz je blízko, nebo daleko?

…………………………………………………………………………………………………….

8. Jaké jsou další obrazové vjemy?

…………………………………………………………………………………………………….

9. Co a jak slyšíš?

…………………………………………………………………………………………………….

10. Jaká je hlasitost?

…………………………………………………………………………………………………….

11. Jaká je tonalita, melodie?

…………………………………………………………………………………………………….

12. Hovoří někdo?

…………………………………………………………………………………………………….

13. Jaké je tempo, rytmus?

…………………………………………………………………………………………………….

14. Jaké jsou další sluchové vjemy?

…………………………………………………………………………………………………….

15. Co cítíš?

…………………………………………………………………………………………………….

16. Jaké je svalové napětí?

…………………………………………………………………………………………………….

17. Cítíš tíži, nebo lehkost?

…………………………………………………………………………………………………….

18. Teplo, nebo chlad?

…………………………………………………………………………………………………….

19. Tvrdost, nebo měkkost?

…………………………………………………………………………………………………….

20. Jaká je konzistence, materiál?

…………………………………………………………………………………………………….

21. Jaké jsou další kinestetické vjemy?

…………………………………………………………………………………………………….

Co s výsledky dělat dál:

  • Porovnejte odpovědi v obou případech.

  • Změňte submodality u činnosti, kterou neradi děláte.

  • Pozorujete změnu emocí?

  • Proveďte stejný test v budoucnosti.

Technika: Transformace „problémů” pomocí submodalit

Rovnou upozorňuji, že tato technika opravdu není vhodná pro každého, ale prosím promyslete ji a dejte jí čas. Každá naše představa je vědomě nebo nevědomě spojena s určitými submodalitami. Když myslíme na nějaký problém, zcela nevědomě k němu přiřazujeme určité vlastnosti odlišující tento problém od jiných. Změníme-li tyto submodality, změníme intenzitu působení a hodnotu problému.

Predikáty aneb senzoricky orientovaná slova

„Chceme-li se dobře dorozumět s lidmi, musíme si uvědomit, že každý z nás vnímá svět jinak. Toto pochopení nám poslouží jako vodítko při komunikaci s lidmi.”

Antony Robbins

Pokud budete pořád ještě pochybovat o tom, jaký jste typ osobnosti, udělejte si prosím krátký test na konci kapitoly.

A co závěrem? V závěru zdůrazním raport, ke kterému se rozhodně ještě budeme vracet. Podstatou komunikace je vzájemné porozumění zúčastněných stran. Pokud vám partner nerozumí, pak vám ani nevěří, nebude vám naslouchat, natož aby od vás něco koupil nebo s vámi něco dojednával. Je důležité dobře začít, navázat komunikační vztah a raport a vybudovat platformu důvěry.

Nebude pro vás asi žádným velkým překvapením, když zjistíte, že vizuálním typům se líbí vizuální typy, auditivní zní dobře auditivním a kinestetici se kloní ke kinestetikům. Vždycky jsou to lidé, s nimiž nacházíte raport a přátelský vztah přirozeně – protože sdílíme tytéž záliby, zájmy a patrně tytéž smyslové preference. Tomu se říká náhodný raport.

Avšak v pracovním týmu to nemůžeme ponechat náhodě. Nemůžeme prostě předpokládat nebo doufat, že budeme jednat s lidmi, kteří jsou stejní jako my. Ze zkušenosti víme, že tak to nefunguje. Proto používáme cílený raport.

Když se budeme co nejvíce snažit, abychom vytvořili vzájemnou důvěru a pochopení, bude se nám to lépe dařit přizpůsobením svého postoje a synchronizací řeči těla, charakteristiky hlasu, preferovaných slov a smyslových preferencí s těmi, s nimiž pracujeme. Pak s těmito lidmi navážeme raport – a pak bude mnohem snazší dosahovat dohody, směřovat ke společným cílům a iniciovat projekty.

Jak vytvořit soulad v komunikačním vztahu?

Pacing

Nejúčinnější způsob jak předat někomu informace je přizpůsobit svůj komunikační styl tak, aby byl v souladu se stylem toho druhého. Říkáme tomu PACING, je to první a klíčová fáze raportu. Je to fáze přizpůsobení se mapě světa vašeho partnera. Hned od první chvíle vytváříte soulad. Buďte sympatičtí, podobní osobě, se kterou budete jednat. Pokud váš člověk stojí, zůstaňte stát, pokud sedí, posaďte se také. Zaujměte pozici podobnou jako on nebo ona, pohybujte se jako on nebo ona, dělejte stejné věci. Je to technika zrcadlení.

Nesmí se to přehánět! „Opičení” bude naopak kontraproduktivní. Zrcadlení musí být jen do míry přirozené i vám. Nikdy nezrcadlete tiky nebo třeba koktání. Není třeba zrcadlit všechny prvky chování, vyberte si některé. Nemusíte vše opakovat hned, naopak mírné zpoždění přidá přirozenost vašim pohybům.

Zrcadlit můžete:

  • vzhled partnera,

  • způsob jeho pohybování, gesta, řeč těla,

  • tempo mluvení, hlasitost, rytmus,

  • slova, fráze, terminologii,

  • společná témata, hodnoty,

  • senzorické preference.

Leading

Teprve poté, když jste vytvořili atmosféru důvěry a porozumění, můžete přejít do fáze vedení – LEADING.

Cvičení

Jak se dají raport, pacing a leading trénovat?

Nejlépe ve dvojicích.

Pokyny pro osobu A:

Vyprávěj o něčem ze svého života (hobby, práce, dovolená, škola).

Pokyny pro osobu B:

Pozoruj a naslouchej. Nalaď se na svého partnera. Zrcadli alespoň tři druhy jeho chování (například postoj, svalové napětí, rytmus dechu, tempo mluvení).

Po několika minutách přeruš raport výraznou změnou svého chování (např. pokud jste seděli, vstaň, výrazně změň hlasitost hlasu). Nakonec se vrať zpátky k raportu.

Feedback:

A a B si vyměňují dojmy, postřehy, pocity (zvláště pak v okamžiku přerušení), poté si vymění role.

Myšlenky vizuální auditivní kinestetické
Pohyby očí Nahoru vlevo, nahoru vpravo, skleněný pohled Rovně vlevo, rovně vpravo, dolů vlevo Dolů vpravo
Poloha hlavy Nahoru Přímo nakloněná a nasměrována uchem Dolů
Dýchání Vysoko v prsou, povrchní Rovnoměrné hluboké Břišní
Tempo mluvení Rychlé rytmické Rovnoměrné, delší přestávky Pomalé
Hlas Vysoký, nosový Melodický Hluboký
Barva kůže Bledá Normální Červená
Napětí svalů Napjaté Rytmické, rovnoměrné pohyby Uvolněné

Asi vás nepřekvapí, že pro vizuální lidi je ideální v koučovacím procesu používání myšlenkových map. Jak tyto myšlenkové mapy používat?

Myšlenkové mapy v koučování

Radiální myšlení vyjádřené formou myšlenkových map pomáhá zejména k tomu, abychom si „utřídili“ myšlenky a vytvořili přehlednou strukturu faktů, událostí, situací, okolností, souvislostí a vzájemných vazeb mezi nimi a vytvořili lepší podmínky pro jejich celistvé posouzení a případně i lepší pozici pro další rozhodování. K otázkám rozhodování se ještě vrátím v dalších kapitolách a popíšu další metody, které lze v koučovacím procesu využít.

           

Radiální myšlení tak doslova dává našim myšlenkám svobodu a křídla. Umožňuje vystoupit z běžných schémat myšlení a uvažování a dává nám schopnost nazírat na věci z jiných úhlů pohledu, ke kterým bychom při běžných metodách obvykle vůbec nedospěli. Hlavně vizuální typy umí v myšlenkových mapách velmi dobře číst. Jaký jste typ, se můžete dozvědět v následující kapitole, popř. si udělejte test: Jste vizuál, kinestetik nebo auditiv?

           

Pokud myšlenkové mapy mají sloužit vám, vycházejte z vašeho osobního stylu, který je vám blízký a srozumitelný. Není třeba se ohlížet na jakékoliv limity (mentální i tvůrčí).

 

Používáte-li myšlenkové mapy pro sdělování informací jiným lidem, pak je dobré vytvořit strukturu obecně srozumitelnou tak, aby se v ní posluchači orientovali a zapamatovali si sdělené informace, jejich strukturu a obsah.

           

Myšlenkové mapy lze použít vždy, když nad něčím přemýšlíte – tedy kdykoliv!

 

Proč tomu tak je? Protože je to jen využití synergických efektů z vědomého a kombinovaného používání „technologií“, které mozek ve své práci normálně používá a které si v běžném životě ani neuvědomujeme. Komu mohou myšlenkové mapy pomoci?

Všem vedoucím pracovníkům na jakýchkoliv manažerských pozicích, takže v podstatě tam, kde je možné použít koučování:

  • pracovníkům v každodenní komunikaci se zákazníky, partnery,

  • OSVČ,

  • vedoucím projektů a týmů,

  • všem, kteří chtějí zvýšit a lépe využít svůj potenciál.

V následujícím výčtu uvádím pro ukázku jen některé případy:

  • tvorba poznámek na přednáškách, seminářích, poradách apod.,

  • poznámky ke knihám, studijním materiálům, publikacím apod.,

  • vytváření struktury a obsahu při tvorbě nových dokumentů,

  • závěrečné zprávy, články, porady, prezentace apod.,

  • příprava a plánování projektů,

  • plánování úkolů a stanovení priorit,

  • řešení problémů a krizí,

  • brainstorming,

  • rozbor řešení úkolů, problémů a obtížných rozhodování,

  • rozbory a plánování činností, marketingových kampaní, výstav a veletrhů, reportů, propagačních akcí apod.,

  • příprava a analýzy smluv, obchodních dokumentů apod.,

  • příprava výrobních plánů, inovací, vzdělávacích projektů apod.,

  • analýzy právních případů,

  • rozbory zákonů a právních norem,

  • zpracování postupů zadávání veřejných zakázek.

Jak mapy používám já

Myšlenkové mapy se staly mým důležitým pomocníkem. Už si bez nich nedokážu představit přípravu dokumentů, prezentací, článků nebo vyhodnocování myšlenek. Nechte se tedy inspirovat nápady k využití myšlenkových map. (A to jsem zatím zcela minula mobilní platformu, kde mají své místo také.)

Plán jednání a záznam schůzky

Chystám-li se na důležitou schůzku, která bude probíhat podle itineráře, vytvořím si myšlenkovou mapu, do níž budu průběh a výsledky zaznamenávat. Budu zapisovat úkoly plynoucí z jednání, faktické informace a subjektivní postřehy. Získám tak skvělý záznam schůzky, který můžu později vzhledově vylepšit a s mapou dále pracovat (např. vyexportovat si jen úkoly). V průběhu schůzky mám před očima její osnovu, kterou se můžu řídit, a na nic tak nezapomenout.

Ideální je mapa pro zachycení myšlenek v rámci brainstormingu.

Návrh webových stránek

Jednu z map jsem použila pro návrhy celkového vzhledu webu i jednotlivých prvků (hlavní nabídka, vzhled tlačítek, typologie stránek apod.), druhou pro strukturu (strom a struktura obsahu), další pro funkce či použité moduly (newsletter, stahování souborů, statistiky apod.) Pracovala jsem s mapami postupně.

Později se pokuste mapy „myšlenkově propojit” (např. typovou stránku vzhledu se strukturou).

SWOT analýza

Spojení myšlenkové mapy a SWOT analýzy se jeví jako ideální. Myšlenková mapa vás nebude omezovat nějakými políčky či kvadranty. Pravidla pro vytvoření SWOT analýzy na nich ovšem nelpí. Vytvořte čtyři větve, během práce jen pohlídejte, aby dodržely pořadí podle písmen SWOT. V rámci každé větve můžete přidávat tolik nápadů, kolik chcete. Ve výsledku záleží na interpretaci analýzy a realizaci konkrétních kroků.

Postup prací a jejich rozdělení

Mapy lze využít pro základní stupeň projektového řízení. Asi nepůjde o nic složitého, protože k tomu mapy nejsou určeny, ale i minimální vizualizace povinností, zodpovědnosti, priorit a termínů může značně přispět k úspěchu společné práce (a třeba vyvolá potřebu je používat). V tomto případě velmi pomohou různé obrázky a ikony, které programy právě za tímto účelem obsahují.

Getting things… mapped

Mapu používám také pro osobní agendu a organizaci času. Vytvořím větve s názvy jako Napsat (článek, e-mail – komu), Přečíst, Zavolat, Pracovat na projektu apod. K nim přiřazuji úkoly, jejichž plnění průběžně značím. Před každý z nich přidávám prioritu, kterou se řídím. Po splnění úkoly mažu, a tak úkoly jsou hotové tehdy, když žádné nevidím.

Základ pro vytvoření článku nebo prezentace

Nerada používám slidové prezentace – nerada je chystám, nerada je pouštím. Poslední dobou už jsem přešla na myšlenkové mapy. Než se pustím do psaní článku, začnu nejprve tvořit mapu – myšlenky se objevují samy a samotné psaní je pak už jen zachycením myšlenek „čekajících ve frontě”.

K myšlenkovým mapám je třeba zaujmout racionální vztah. Ať už mají

Nahrávám...
Nahrávám...