dnes je 20.9.2019
Input:

O čem vypovídá obsahová stránka životopisu

11.10.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer

O čem vypovídá obsahová stránka životopisu

V předchozí lekci jsme si rozebrali formální stránku životopisu a průvodního dopisu a jejich vypovídací hodnotu pro rozhodování při výběrovém řízení, v této se zaměříme na obsahovou stránku životopisu, která je stěžejní pro posuzování uchazečových schopností.

Co je pravda?

Pro naše účely vycházejme z toho, že informace, které uchazeč uvádí, jsou pravdivé. V praxi se totiž samozřejmě může stát, že je nám předložen životopis, který obsahuje údaje nepravdivé nebo záměrně zkreslené, což se běžným přečtením dá poznat jen těžko. Spolehlivým klíčem k rozpoznání pravdivosti či nepravdivosti údajů v životopise může tedy být pouze dobře a cíleně vedený osobní pohovor, ve kterém se odborně fundovanými otázkami přesvědčíme, zda uchazeč skutečně zná, co tvrdí, že zná, nebo můžeme vyžadovat doklady a potvrzení např. o vzdělání a jiných skutečnostech, které lze tímto způsobem prokázat.

Když získáme určité zkušenosti s profesními životopisy a kandidáty, kteří se za nimi skrývají, je již možno rozlišit, který životopis je napsán tak, jakoby se snažil něco zakrýt. Mohou to být:

  1. nejasné formulace a popisy práce,

  2. příliš obecné výrazy bez konkrétních údajů,

  3. chybějící časové úseky a další „podezřelé“ informace, jako uvedení neexistující školy či oboru

„Podezřelý“ životopis často také staví více na líbivých frázích než na popisu reálných zkušeností. Na druhou stranu kladení důrazu na efekt a působivost životopisu více než na věcný obsah může být i projevem snahy dobře se prezentovat a přesvědčit, která svědčí o jisté dávce obchodnického uvažování.

Stručný životopis

Další skutečností, kterou bychom měli mít při posuzování životopisů na paměti, je velmi častá chyba uchazečů o zaměstnání, kdy neuvedou dostatečné množství informací, aby „na první pohled“ přesvědčili zaměstnavatele o svých zkušenostech a schopnostech. Jejich životopis pak třeba automaticky skončí mezi vyřazenými, neboť zaměstnavatelé dělají jinou velmi častou chybu, že totiž málo obsažné životopisy si spojují s málo kvalifikovanými pracovníky.

Mnoho uchazečů má ovšem životopis stručný z jiných důvodů, než že by jejich pracovní zkušenost byla kusá či nedostatečná. Opět zde na prvním místě stojí ono již zmiňované podceňování významu životopisu pro rozhodování o přijetí, dále pak častý problém, že uchazeč „neví, co napsat“, a z nerozhodnosti a nejistoty, z obav, „aby to bylo dobře“, nakonec volí možnost napsat raději méně než více.

Pracovní náplň

Chybějící pracovní náplně u pozic v životopise jsou velice časté. Žadatel napíše jen výčet názvů pozic a pracovní náplň mu připadá buď natolik zřejmá, že ji do životopisu nevypisuje, nebo je mu již tak automatická (zvlášť u technických či dělnických profesí), že neví, jak by ji popsal. Často se též domnívá, že pracovní náplň bude až předmětem osobního pohovoru, a o formě životopisu nepřemýšlí.

Samozřejmě velmi záleží na pracovní pozici, kterou zastával. U profese, jejíž náplň je skutečně zřejmá a jednoznačná (např. poštovní doručovatel), nebývá nutné ji dopodrobna vypisovat, avšak napíše-li uchazeč, že pracoval ve firmě XY jako manažer, pak o tom, co reálně dělal, nevíme opravdu téměř nic.

Dále mohou v životopise chybět absolvovaná školení, kurzy či certifikáty. Na některé z nich si v momentě sestavování životopisu uchazeč nevzpomene nebo je nepokládá za důležité (ačkoli by mohla jeho profil vhodně dokreslit). Absolventi škol někdy neuvádějí např. brigádní praxi, kterou měli při studiu, protože se domnívají, že nikoho nebude zajímat. Opak však může být pravdou, zvláště pokud se jedná o praxi v hledaném oboru.

Chybějící údaje

Pokud chybí důležité údaje, jako poslední zaměstnání, určitý časový úsek v profesní kariéře nebo vzdělání, může to být nedopatření způsobené např. nechtěným vymazáním části textu nebo zasláním nedokončeného životopisu. Často se také stává, že uchazeče nenapadne, že neuvedením některé informace může způsobit nejasnosti a vzbudit podezření, že není všechno v pořádku.

Příklad
Student, který po čtyřech letech studia odchází ze školy do zaměstnání, aniž by tuto školu ukončil, dobu studia do životopisu neuvede, protože vzdělání nedokončil (nebo ještě nedokončil). Jeho životopis pak ale obsahuje poslední časový údaj čtyři roky starý, což student nemusí vnímat jako problém, ale zkoumavý zaměstnavatel si jistě položí otázku, co se dělo v tomto období, a v případě, že má dostatek jiných zajímavých kandidátů, to může být i důvodem pro vyřazení tohoto životopisu už v prvním kole.

Některé zaměstnání uchazeči do životopisu záměrně nenapíší, protože bylo mimo kontext oboru, v němž se nyní snaží zaměstnání najít, nebo přijali „z nouze“ místo, za které se stydí, nebo o kterém se domnívají, že jim může při posuzování životopisu uškodit. Toto je vždy třeba ověřit při osobním pohovoru.

Příklad
Z životopisu se zdá, že uchazeč - vysokoškolák ve vyšším středním věku - je již rok bez zaměstnání, což vzbuzuje v zaměstnavateli pochybnosti o jeho kvalitách. Avšak při osobním pohovoru vyjde najevo, že v posledním roce dotyčný člověk přijal „z nouze“ pracovní nabídku pod úroveň své kvalifikace (např. pokladní v supermarketu), neboť kvůli svému věku nemohl získat zaměstnání v oboru a byl ve finanční tísni. Do životopisu však z celkem pochopitelných důvodů tuto poslední pozici nechtěl uvádět. Bohužel mezi zaměstnavateli stále hodně převládá výše zmiňovaný „haló efekt“ ze životopisu, díky němuž bývá takovýto fakt skutečně vyhodnocen v neprospěch uchazeče, ačkoli při racionálním posouzení se může spíše zdát, že tento člověk velmi stojí o práci a je dokonce ochoten pracovat