dnes je 27.2.2021

Input:

Páté pravidlo bezchybné češtiny

14.4.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

501
Páté pravidlo bezchybné češtiny

Mgr. Jan Táborský

Studijní cíle

Připomeneme si pravidla týkající se psaní předpon s(e)- a z(e)-. Vyložíme si, jak je to vlastně se zájmenem svůj na místech, kde se dnes hojně užívá nezvratných zájmen můj, tvůj, váš, jeho atd., a podíváme se také na vztažné zájmeno jenž (včetně jeho skloňování). Z formálnějších jevů máme na programu dělení slov, byť jen velmi stručně. Strategická rada se bude týkat rozvržení činností při čtení a opravách dokumentu.

A. Pravopis: Předpony a předložky s(e)/z(e)

Dnes se podíváme na tematiku předpon a předložek s(e)/z(e). V českém pravopise nepatří mezi nejsložitější, ale úplně bezproblémová také není: i v ní jsou kladeny určité nároky na naši paměť, i v ní je leccos, co nelze nijak odvodit.

Začněme opět přímo cvičením, jak jste koneckonců již zvyklí:

Řešení cvičení č. 6

V cvičení je devět chyb, a to tyto: *sfilmování, shlédlo (bylo by správné v jiném kontextu), *sprostředkovali, sjednal (bylo by správné v jiném kontextu), sběhlý (bylo by správné v jiném kontextu), *slevněného, strhal (bylo by správné v jiném kontextu), *zcestný, *universitní.

Výklad problematiky a zdůvodnění řešení

Zopakujme si nejdříve hlavní pravidla, která pro psaní s/z v českém pravopisu máme.

Předponami s(e)-, z(e)- se od sloves nedokonavých (ladit, máčet) tvoří slovesa dokonavá (sladit, zmáčet). Předpona z- přitom nemění původní význam slova, zatímco předpona s- často způsobuje podstatný významový posun základového slova (máčetzmáčet: „činit mokrým” – „učinit mokrým”; laditsladit: „upravovat s ohledem na vydávání určitých tónů” – „uvést několik nástrojů v soulad s ohledem na vydávání určitých tónů”).

Základní významy nesené předponou s(e)- jsou:

  1. směřování dohromady (shromáždit se, spřáhnout, sblížit),
  2. směřování shora dolů nebo z povrchu pryč (smést, svalit, srazit),
  3. zmenšení objemu, popř. zánik (schoulit se, scvrknout se, shořet).

Předponou z(e)- tvoříme:

  1. slovesa dokonavá z nedokonavých, a to bez významových posunů uvedených ve výčtu významů předpony s(e)- (brousitzbrousit, moknoutzmoknout),
  2. slovesa s významem „učinit nebo stát se nějakým” ve smyslu naplnění obsahu základového slova (moc–zmocnit, rychlý–zrychlit).

Existuje bohužel poměrně velký počet slov, u nichž psaní s/z nelze nijak odvodit, tedy vztáhnout je ke jmenovaným kategoriím: skončit, stěžovat si, strávit // zkoušet, zkusit, zřídit...

Některá slovesa existují jak s předponou s(e)-, tak z(e)-. Mezi těmito variantami je většinou výrazný významový rozdíl (příklady viz dále).

Vybaveni těmito znalostmi podívejme se na slova z našeho cvičení:

Zfilmovat (zfilmování). Toto je typické využití předpony z-, tedy vytvoření dokonavého vidu s významem, že „něco se stane nějakým”.

Shlédnout/zhlédnout. Existují obě tato slovesa, jejich význam je však odlišný: shlédnout znamená „podívat se dolů” (například z věže nebo divadelní galerie), zhlédnout pak „celé uvidět” (typicky představení). V tomto slovu se chybuje velmi často.

Zprostředkovat. Opět příklad na „učinit něco”, co je naznačeno významem slovního základu. Zde sice nemáme sloveso prostředkovat, ale například blízké být prostředníkem.

Sjednat/zjednat. Další příklad na dvě správná slovesa s různými významy. Sloveso sjednat předpokládá, že probíhalo nějaké jednání, zjednat pouze to, že něco bylo obstaráno (ne nutně jednáním). Sjednáváme si tedy podmínky či smlouvy a zjednáváme pořádek, někoho na práci – nebo právě firmy.

Sběhlý/zběhlý. Celkem se za těmito dvěma slovy skrývají tři možné významy: „seběhnutý dohromady nebo dolů z kopce” (např. dav; psáno samozřejmě sběhlý) a dále pak jednak „zkušený”, jednak „uniknuvší z války, boje nebo vojny” (psáno obé jako zběhlý).

Zlevněný. Občas slýchám chybnou variantu tohoto slova *slevněný, ta ale ve spisovné češtině neexistuje. Zlevnit je tvořeno od levný podobně jako třeba zrychlit od rychlý (nejde tedy o odvozování od slov sleva či slevit).

Strhat/ztrhat. Další příklad na dvě správné varianty s nezaměnitelnými významy: strháváme něco fyzicky shora dolů nebo totéž sloveso použijeme metaforicky pro něco, co má také jakoby spád, tedy strhnout tapety či oponu, strhla se lavina nebo hádka. Jiné je ovšem ztrhat něco ve významu „ostře zkritizovat”.

Scestný /

Nahrávám...
Nahrávám...