dnes je 2.12.2022

Input:

Posilujte své sebevědomí

8.9.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

601
Posilujte své sebevědomí

Jiří Pokorný

Pravé já je potřeba vědomě posilovat. Stojí to čas, ochotu otevírat v sobě i nepříjemné stránky a neustále na sobě pracovat. Pokud se však této práci budete věnovat, je to výborná investice do Vašeho vlastního života a štěstí v něm.

Pravé a falešné já

V této lekci se podíváme na osobnost každého z nás optikou psychohygieny (tedy duševní očisty a zdraví). Budeme se zabývat dvěma klíčovými pojmy: pravé já a falešné já. Pravé já je zdravá část naší osobnosti, která vzniká přirozeným vývojem podpořeným třemi faktory: dobrou genetickou výbavou bez zděděných dispozic k psychickým potížím, výchovou v rodinném systému, která nepřinesla dítěti silnější traumata, a samozřejmě i zkušenostmi v dospělosti a neustálou prací na vlastním osobním rozvoji. Lidově řečeno – nejlepším projevem pravého já je zdravé sebevědomí, sebeláska a pocit vlastní sebehodnoty. Naopak falešné já znamená vlastně přijmout snížení všech těchto uvedených parametrů. Sám se vědomě či podvědomě vidím hůř, než jaký opravdu jsem, a to mi „umožňuje přežít”.

Následující jednoduchý a srozumitelný diagram vám umožní lépe si uvědomit, jestli se vám náhodou také nestalo, že jste v sobě zaměnili pravé já za to falešné:

Popis zkratek:

FJ – falešné já

PJ – pravé já

V – vědomá část psychiky

P – podvědomá část psychiky

N – nevědomá část psychiky

Vysvětlení schématu

Jako příklad je zvolen člověk, který potíže s nepříjemnými důsledky působení vlastního falešného já řeší po třicátých narozeninách (tato „Kristova léta”, tedy stáří kolem 33 let, jsou ve skutečnosti nejčastějším časovým úsekem, kdy lidem falešné já začne vadit). Čtyři elipsy značí jednu a tu samou osobnost, jak se ve vztahu k vývoji svého pravého já vyvíjí ve stanoveném věku a čase.

První elipsa, která je situovaná na narození a první měsíce a roky života, vyjadřuje, že tato raně dětská osobnost je ještě nezralá a není s žádným vlastním já identifikována. Před tímto človíčkem je zárodek jeho pravého já, s kterým zatím není vědomě propojený.

Pokud potom dítě v rodinném kruhu, který ho obklopuje prvních 10 let jeho života, prožije skutečně šťastné dětství (nepociťuje silná nebo dlouhodobě nezpracovaná traumata – bolestné zážitky), původně malý zárodek pravého já výrazně povyroste a především se s ním dítě během svého dětství a puberty vědomě identifikuje (velké pravé já spojené s vědomím na obrázku – druhá elipsa). To je ideální, nejzdravější vývoj osobnosti – takové dítě si zdravě věří a vytvořilo si pro život silnou sebehodnotu a adekvátní pojetí sebelásky.

Ale na druhé elipse nakonec vidíme toto zvětšení pravého já proti vědomé části osobnosti přeškrtnuté. To je bohužel častý jev – dítě ve výchovném systému, v němž vyrůstalo, zažilo nepříjemné, nevyřešené silně emotivní prožitky (neuzavřená traumata). Proto pravé já nemohlo zdravě vyrůst a s vědomím se identifikovat. Pak (zjednodušeně řečeno) se osobnost takového nedospělého člověka ocitá na rozcestí. Ta horší cesta je, že tento stav dítě poškodí dlouhodobě, to znamená, že tato traumata postupně vedou ke vzniku poruchy osobnosti, nebo dokonce k nějaké formě psychické nemoci – tato velmi smutná cesta není dnes vůbec ojedinělá, týká se cca 10 % populace. Těmito jevy se ale tento kurz dál zabývat nebude, to je práce pro zkušené psychiatry či psychology.

Řešení psychické situace traumatizovaného dítěte

Čemu se však budeme věnovat hodně, je řešení psychické situace traumatizovaného dítěte – a tady může pomoci téma tohoto on-line kurzu. Druhou cestu na pomyslném rozcestí dětské osobnosti sužované traumaty je vytvoření obrany, tedy falešného já – dítě vědomě samo sebe výrazně v sebepojetí sníží („nejsem tak dobré...”), aby přežilo a porucha osobnosti či psychická nemoc se nerozvinuly. To symbolizuje druhá elipsa, kde pravé já je přeškrtnuté a místo něj vědomě nezralá osobnost jako aspoň nějaké řešení situace přijala falešné já. Falešné já je v tomto případě takový „krizový manažer”, který hodně nestandardními způsoby ochrání svoji firmu (čili vlastní osobnost) v časech krize.

Jedná se o řešení, které můžeme chápat jako to lepší, nicméně jak jde čas, je takový člověk v dospělosti stále víc nespokojený s působením falešného já ve vlastní osobnosti. To, co mu kdysi v dětství pomohlo, je teď čím dál větším břemenem. Abyste lépe pochopili typické projevy falešného já ve vědomí, věnujeme se mu podrobněji v další části této lekce.

Teď jsme tedy v polovině popisu výše znázorněného diagramu. Našeho člověka hodně ovládá v různých částech jeho života falešné já, což mu začíná silně vadit. A teď stojí náš člověk zase na rozcestí: se situací se smíří a „s falešným já to doklepe” – tedy celý zbývající život bude tak trochu „pod hladinou ponoru”, kde převažují nepříjemné pocity (viz první lekce našeho kurzu a graf emoční propadové křivky). Není to vůbec příjemné, ale tato volba mu umožňuje vyhnout se změnám, které by pro něj byly bolestné.

Druhou možností je (a před tímto řešením je nutné hluboce smeknout), že člověk v této situaci odmítne zbylých 50–70 % svého života takto nepříjemně dožít a začne danou situaci řešit. To konkrétně znamená, že začne vědomě posilovat své malé pravé já (uvědoměním, koučinkem,

Nahrávám...
Nahrávám...