dnes je 20.9.2019
Input:

Skryté pasti mysli a jejich vliv na kompetenční pohovor

11.10.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer

Skryté pasti mysli a jejich vliv na kompetenční pohovor

Pasti naší mysli, tak můžeme označit fenomény velmi lidské a přirozené našemu nedokonalému vnímání, způsobu tvoření závěrů a soudů. Pokud ale s možností vlastní chyby a zkreslení úsudku počítáme, dává nám to větší možnost vlastní korekce, což je často nejdůležitější a zároveň i nejtěžší krok na cestě za ideálem objektivnějšího hodnocení v rámci kompetenčních pozhovorů.

Základem je práce s vlastními pocity a schopnost jejich odlišování od faktů. K tomu, abychom při hodnocení nesklouzli do říše fantazie a dojmologie, nám mohou výrazně pomáhat poznámky z průběhu rozhovoru. Kvalitní poznámky obsahují konkrétní doložitelné informace a popis chování, při kterém se daná charakteristika projevila. Poznámky by naopak neměly být postavené na intepretaci a soudech. Pokud si své poznámky z průběhu rozhovoru necháme v čistě, popisné formě, budeme na závěr připravenější podívat se na všechny informace jako na celek a vytvořit z nich relevantnější závěr o osobě a kompetencích hodnoceného.

Jaké jsou tedy nejčastější subjektivní sklony a zároveň i chyby, kterých se v rámci hodnocení můžeme dopustit? Začněme od začátku:

Efekt prvního a posledního dojmu

Je zcela relevantní, pokud hodnotíme člověka, jehož práce je na prvním dojmu opravdu závislá. Může jít např. o typ obchodního zástupce, který musí umět v několika minutách zaujmout druhou stranu tak, aby mu vůbec chtěla další čas na rozpracování sdělovaných informací poskytnout. I u profesí, kde jde spíše o dlouhodobé vytváření kontaktu s lidmi nebo kde se kandidát na pozici téměř do žádného sociálního kontaktu s druhými nedostává, je na místě udělat si poznámku na okraj, jak na nás daný kandidát v první chvíli zapůsobil. První dojem ovlivňuje například způsob představení se, podání ruky nebo dochvilnost. Je zajímavé a zároveň i poučné vrátit se ke své poznámce v závěru a zjistit, zda jsme se ve vnímání hodnoceného kandidáta nějak posunuli, případně kam vlastně.

Chyby, které se v rámci efektu prvního dojmu můžeme dopustit, je zaškatulkování kandidáta do kategorie, kterou už následně nejsme ochotni opustit, a to ani v případě, že další zjištění jsou v rozporu s naším prvním dojmem. Skutečnou pastí v této situaci je, že člověk, který rád škatulkuje, následně vnímá jen výběrově, tzn., že si všímá projevů, které jeho první dojem podporují, a naopak ignoruje všechny ostatní.

Stejně tak může působit i efekt posledního dojmu, což je přirozená tendence lidského vnímání zapamatovat a podržet si nejčerstvější (tedy poslední) informace. I když jde o zcela přirozený efekt, může nám při jeho překonávání opět dobře posloužit zápis z průběhu celého rozhovoru, který poslední dojem koriguje.

Haló efekt

Stalo se Vám už někdy, že jste si na základě dílčího znaku nebo projevu v chování utvořili celkový dojem o osobnosti kandidáta? Často jde o velmi barvitou fantazijní představu, která má bohužel se skutečností jen málo společného. Jedná se tedy vlastně o podobný proces jako při efektu prvního dojmu, ale haló efekt nás může postihnout kdykoliv v průběhu kompetenčního rozhovoru. Zpravidla vypovídá víc o nás samotných a o tom, na co jsme citliví nebo s čím máme sami problém. S haló efektem jdou obvykle ruku v ruce i osobní stereotypy, které nám pomáhají vytvořit si na základě jednoho znaku o kandidátovi celou legendu. Může jít např. o stereotyp, že kandidáti v kravatě jsou serióznější a spolehlivější než kandidáti bez ní, že délka vlasů u dam má souvislost s jejich mentální kapacitou nebo že neschopnost sladit si barevně oblečení je jistě známkou nezkrotného kreativního ducha.

Chyba nadměrného kontrastu

Ta spočívá v tendenci zveličovat při hodnocení rozdíly mezi jednotlivými kandidáty. Do této pasti se můžeme nechat polapit zejména v situaci, kdy na rozhovor dorazí výrazně kvalitní nebo naopak nevhodný kandidát. Pokud se nám kandidát velmi zamlouvá, budeme mít tendenci dalšímu kandidátovi mírně snížit hodnocení, abychom vytvořili přesvědčivý kontrast. Naopak kandidátovi jdoucímu po někom, kdo příliš neoslnil, máme tendenci přidat pár bodů s úlevným povzdechem, že aspoň někdo.

Efekt projekce

Nejlepší prevencí před projekcí je dobrá znalost sebe sama a svých slabších míst. Jde o proces, kdy druhým ve zvýšené míře připisujeme vlastnosti (charakteristiky, témata), které jsou ve skutečnosti naše vlastní a které si u sebe příliš neuvědomujeme.

Příklad
Pokud má někdo např. tendenci chovat se k druhým povýšeně, budu povýšené jednání vidět všude kolem