dnes je 8.12.2022

Input:

Systémové pojetí obchodního provozu a obchodní technologie

29.1.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.7.10
Systémové pojetí obchodního provozu a obchodní technologie

Ing. Halina Starzyczná, Ph.D.

Cestu zboží ke spotřebiteli zajišťuje logistický řetězec, na jehož konci stojí maloobchodní provozní jednotky, které získávají zboží buď od velkoobchodu, nebo přímo od výrobce. Pohyb zboží pomocí různých technických prostředků a lidí organizačně zajišťuje technologie obchodního provozu.

Obchodní provoz

Obchodní provoz si můžeme představit jako systém, který je tvořen z různých prvků. Mezi těmito prvky jsou vzájemné vztahy a vazby. Obchodní technologie tyto prvky oživuje a s její pomocí se zboží dostává až k zákazníkovi. Hlavními prvky obchodního provozu je zboží, obchodní operace a mechanizační zařízení. Samozřejmě že se práce v obchodním provozu neobejde bez lidí, jejich znalostí i zkušeností. Dalšími prvky jsou pak prodejní plochy a skladovací plochy a dispoziční řešení provozních jednotek.

Systémové chápání obchodního provozu

Systémové chápaní obchodního provozu má svůj teoretický i praktický význam. V praxi je pro obchodníka velmi důležitá volba hlavního prvku, tj. zboží vzhledem k potřebám trhu a zákazníků. Jestliže volba a výběr zboží, resp. nabízeného sortimentu, nebyly správné, jeho kompletní změna není jednoduchá, neboť na ni navazují změny dalších závislých prvků včetně vybavení prodejny vhodným zařízením a mechanizačními prostředky. Chybný výběr tak může přinést obchodníkovi zbytečné náklady, pokud chce obnovit svou úspěšnost.

Vzpomeňme na transformaci spotřebitelského trhu na počátku 90. let, která se vyznačovala značnou živelností maloobchodu vyplývající z neznalosti začínajících českých obchodníků o fungování tržní ekonomiky a vztahu zákazník-jeho potřeba a nabízený sortiment. Samozřejmě dílčí změny ve struktuře sortimentu probíhají neustále, což je nezbytné v souvislosti se změnami poptávky. Tím se zabývá marketing. Obchodní provoz je tedy velmi dynamickou veličinou. Kromě již zmiňovaných dynamických prvků (zboží, obchodní operace a pracovníci) pracuje také s některými statickými prvky, kterými jsou plochy, dispoziční řešení, zabudované pracovní prostředky a zařízení.

Hlavní prvek obchodního provozu má 3 základní podoby. Hovoříme o něm v souvislosti se zbožím jako obchodním sortimentem, zbožím jako technologickou skupinou a zbožím jako zásobou.

Spojením obchodní technologie a marketingu vzniká nákupní atmosféra, kterou vyjadřuje zejména architektonické řešení provozní jednotky, vstupní prostory, výkladní skříně, nápisy, parkovací plochy i řešení interiéru. Nákupní atmosférou prodejen se zabývá obor "Space management“. Velmi důležité je vytvořit emociální vztah mezi zákazníkem a nákupní atmosférou prodejny. U velkoobchodu to neplatí v té míře při řešení skladu, i když vnější vzhled budovy i řešení prodejní kanceláře či způsob uložení zboží ve skladu může ovlivnit zákazníka a jeho přesvědčení o serióznosti či neserióznosti velkoobchodní firmy. Všude přítomný nepořádek klienta spíše odradí od podepsání smlouvy.

Zboží jako obchodní sortiment

Sortiment

Každý obchodník, který se rozhodne, že bude podnikat, stojí před těžkým rozhodnutím, v jakém sortimentu bude podnikat. Sortiment je definován jako cílevědomě soustředěný a utříděný soubor výrobků podle různých hledisek, a to podle fáze reprodukčního procesu, výrobního materiálu, dle účelu použití, frekvence spotřeby apod.

Výrobní sortiment

Obchodní sortiment

Fáze reprodukčního procesu rozděluje sortiment na výrobní a obchodní. Výrobní sortiment představuje výrobní program značné specializace. Obchodní sortiment je v podstatě všechno, co přichází do sféry oběhu a je nabízeno zákazníkovi. Obchodní sortiment již vytváří velkoobchod podle potřeb jeho zákazníků, kterými jsou buď další výrobní firmy, velkoobchody, nebo především maloobchodní firmy, provozující konkrétní sítě maloobchodních jednotek. Na úrovni velkoobchodu je sortiment uspořádán podle určitého obchodního záměru a zahrnuje jak spotřební zboží, tak i nespotřební zboží. Na úrovni maloobchodu je obchodní sortiment (spotřební zboží) uspořádán technologicky i marketingově pro jednotlivé druhy maloobchodních jednotek a danou cílovou skupinu zákazníků, pro kterou je prodejna určena.

Spotřební zboží slouží pro konečnou spotřebu, nespotřební zboží (suroviny, materiál, stroje a zařízení) je určeno pro další podnikatelskou činnost. Jsou výrobky, které vyhovují oběma účelům použití, např. automobil může sloužit spotřebitelům na úrovni konečné spotřeby i jako kapitálový statek využívaný v podnikání.

Vývojové změny

Sezónní změny

Struktura obchodního sortimentu se neustále vyvíjí, působí na ni jak vývojové, tak sezónní změny. Vývojové změny jsou důsledkem celkového vývoje výroby, jejího růstu, zdokonalování a dosažené technické úrovně výrobků i změn potřeb obyvatelstva. Sezónní změny jsou ovlivněny spotřebitelskými zvyklostmi obyvatelstva. Mění se během roku a projevují se v časových výkyvech ve spotřebitelské poptávce. Na sezónní změny působí např. svátky, období před zahájením školního roku, plesová sezóna, roční období a další tradice a zvyklosti obyvatelstva.

Příklad vývojové změny: koště, mop, vysavač, centrální vysávání

Šířka a hloubka sortimentu

Rozvoj výroby i nákupních zvyklostí obyvatelstva vedl ke značnému růstu počtu druhů zboží, a to zejména po 2. světové válce, kdy proběhla vědecko-technická revoluce. V průběhu této revoluce se významně mění technologie výroby a roste šířka a hloubka sortimentu. Proto se sortiment záměrně člení a třídí, aby mohla být obchodní činnost zjednodušena a racionalizována, aby byla lépe využita kvalifikace pracovníků, kteří se mohou odborně na určitý sortiment specializovat. Různé členění sortimentu je také odrazem spotřebitelské poptávky.

Komerční druh zboží

Obchodní sortiment se třídí až na jeho základní prvek, kterým je komerční druh zboží, který se liší od ostatních druhů spotřebního zboží svým množstvím, obalem, cenou, složením, střihem, materiálem, barvou, tvarem, jakostí, velikostí, značkou nebo výrobcem. Komerční druh má vliv na pracnost sortimentu a náročnost obchodních operací. Na komerčním druhu závisí volba formy prodeje (pultová, samoobslužná) i typu maloobchodní jednotky (specializovaná prodejna, supermarket, hypermarket apod.), stanovení způsobu objednávání zboží a rozmísťování zboží ve skladech i na prodejní ploše, výběr vhodného zařízení, potřebné prodejní i skladové plochy atd.

Specializace

Komerční druhy se podle toho, k jakému účelu budou využívány, seskupují do sortimentních druhů, sortimentních podskupin, skupin, oborů, tříd až souborných tříd zboží. Toto seskupování se provádí dle charakteru výroby, frekvence spotřebitelské poptávky a charakteru spotřeby. Seskupování sortimentu je základem specializace v obchodě. Změna životního stylu obyvatelstva vyvolala potřebu soustředit zboží, které je nejvíce a nejčastěji žádáno zákazníkem, na jedno místo. Sortiment se seskupuje a soustřeďuje do maloobchodních jednotek, které jsou typizovány a mají jednotný koncept.

Sortiment se tedy týká velkého počtu různých druhů zboží uspořádaných do sortimentních řad, resp. do výrobkových řad. Např. pekařství nabízí několik druhů chleba, pečiva či sladkých moučníků. Prodejna dámských oděvů kromě kabátů, kostýmů, kalhot či sak nabízí ještě samostatné sukně, šaty a další módní doplňky.

Příklad seskupování sortimentu - základ specializace

Souborní třída zboží POTRAVINY
Třída zboží OVOCE A ZELENINA
Obor Ovoce
Sortimentní skupina (výrobková ř ada) Ovoce konzervované (čerstvé, sušené, mražené)
Sortimentní podskupina Marmeláda (ovocný kompot)
Druh zboží Jahodová marmeláda (meruňková, broskvová, borůvková)
Komerční druh Jahodová marmeláda od konkrétních výrobců

Specializace představuje omezení rozsahu sortimentu na určité sortimentní skupiny, podskupiny nebo druhy zboží. Jde o omezení šířky ve prospěch hloubky sortimentu.

Šířka sortimentu

  • Šířka sortimentu vyjadřuje počet sortimentních skupin (resp. výrobkových řad), které uspokojují odlišnou potřebu. Šíře roste směrem od komerčního druhu k souborné třídě zboží. Rozlišujeme sortiment široký (mnoho řad) a úzký.

Hloubka sortimentu

  • Hloubka sortimentu je dána počtem druhů zboží v rámci určité sortimentní řady uspokojující stejnou potřebu. Rozlišujeme sortiment hluboký a mělký. Zejména rozmanité vlastnosti komerčních druhů, získané vývojovými změnami, určují hloubku sortimentu.

Každá výrobková řada má další sortimentní podskupiny hodin růžného řešení, materiálu, od různých výrobců.

Jádrem současné maloobchodní sítě jsou velkokapacitní jednotky, které nabízejí rychloobrátkové zboží základní poptávky potravinářského i nepotravinářského sortimentu. Frekvence poptávky je také významným hlediskem dnešní specializace. Dle této frekvence je zboží rozdělováno do tří skupin na:

  • zboží denní (základní) poptávky (potřeby),

  • zboží časté poptávky (občasné spotřeby),

  • zboží občasné poptávky (dlouhodobé spotřeby).

Nelze jednoznačně určit hranice mezi těmito skupinami. Lidé v různých koutech světa mají odlišnou životní úroveň, způsob života, zvyklosti a potřeby. Některé zboží proto může být v určité lokalitě zbožím dlouhodobé spotřeby, v jiné může spadat do spotřeby občasné.

Náročnost obchodních operací

Rozmanitost sortimentu ovlivňuje různou náročnost obchodních operací (pracnost) a dosahované tržby. Prodej některého sortimentu je více či méně pracnější. Čím má sortiment větší šířku a hloubku, tím je náročnější s ním pracovat. Pracovníci se v něm hůře orientují, zvyšují se také nároky na rozmístění sortimentu na skladové i prodejní ploše. Růst sortimentu po 2.světové válce ovlivnil také množství chybování na pokladnách, což ovlivnilo potřebu automatického zpracování dat a elektronizace pohybu zboží.

Rozdílné nároky na obchodní operace závisejí na tom, jak je sortiment složitý, jaké jsou jeho fyzické vlastnosti, jak často je do provozoven dodáván, zda vyžaduje pomoc při nákupu. Prodávaný sortiment vyžaduje také různou péči o prodejní zařízení, ve kterém je umisťován, a jeho údržbu. Uchování užitné hodnoty sortimentu může přinášet složitější pracovní podmínky i zvláštní odpovědnost pracovníků při manipulaci s tímto sortimentem.

Náročnost roste s organizací logistiky. Souvisí s dobou trvanlivosti potravinářského zboží, s módními vlivy, s životním cyklem výrobků a jejich zastaráváním, s pečlivějším odhadem budoucí poptávky. Náročná manipulace s břemeny (velikost a hmotnost zboží), speciální úprava zboží, manipulace s vlhkým a mastným zbožím, střídání teplotních podmínek a další skutečnosti mohou negativně ovlivnit pracovní podmínky. Zvláštní odpovědnost se týká prodeje zbraní, střeliva, toxických látek, hořlavin, chemikálií, léčiv, pro jejichž prodej platí specifické prodejní podmínky dané zákonem. Také prodej klenotů vyžaduje zvláštní odpovědnost vzhledem k vysoké hodnotě tohoto zboží.

Technologické skupiny zboží

Technologické skupiny zboží

Technologické skupiny zboží jsou sortimentní skupiny a podskupiny zboží, které mají stejné vlastnosti, což vyvolává potřebu shodné manipulace a uskladňování. Technologické skupiny zboží reagují stejným či obdobným způsobem na klimatické, provozní, hygienické a bezpečnostní podmínky.

Základní technologické skupiny

Mezi základní technologické skupiny zpravidla řadíme zboží:

  1. aromaticky agresivní (káva, drogistické zboží),

  2. absorbující pachy (čokoláda, cukrovinky, mléko),

  3. vyžadující speciální klimatické podmínky (rychle se kazící zboží - maso, ryby, drůbež, mléčné výrobky),

  4. vyžadující speciální bezpečnostní podmínky (drahé zboží, klenoty, střelné zbraně),

  5. vyžadující náročnou manipulaci apod. (křehké zboží, těžké zboží, reagující na vibrace, na světelné záření).

Samotná frekvence poptávky a charakter zboží sjednocují požadavky na shodnou manipulaci a podmínky jeho vystavení a prezentace. Součástí provozních podmínek je i výběr formy prodeje pro tu či onu technologickou skupinu. Některé zboží je přímo určené pro samoobslužný prodej, jiné je pro tuto formu prodeje naprosto nevhodné (např. drahé šperky). Kromě uvedených vlastností zboží jsou pro tvorbu technologických skupin určující charakteristiky, jako je objem, hmotnost, odolnost proti mechanickým vlivům apod.

Technologické skupiny zboží ovlivňují řešení obchodní technologie, zejména výběr druhů skladovacích ploch, manipulačních jednotek, dopravních a manipulačních prostředků.

Zásady uložení zboží

Rozdělení zboží do technologických skupin je také nezbytné pro praktickou aplikaci zásady uložení zboží, která je nazývána "zásadou dovoleného sousedství“. V praxi to znamená, že například zboží aromaticky agresivní nemůžeme ukládat hned vedle zboží, které snadno pohlcuje pachy, aby nedošlo k poškození jeho užitné hodnoty apod.

Zásoby zboží

Zásoby zboží mají za úkol vyrovnávat časový a místní nesoulad mezi výrobou a spotřebou. Vytvářejí ucelený sortiment a představují rezervu k překonání výkyvů v poptávce spotřebitelů. V obchodě mají zásoby význam pro zajištění pohotového prodeje, což souvisí s procesem tvorby zásob a jejich čerpáním a doplňováním.

Racionální hospodaření se zásobami znamená udržovat je na ekonomicky zdůvodněné výši. Rozlišujeme různé hladiny zásob:

Minimální zásoba

  • Minimální zásoba (pojistná zásoba) představuje souhrn rezerv, které potřebujeme k tomu, abychom překonali výkyvy v prodeji a dodávkách jak ve velkoobchodě, tak i maloobchodě. Její výše je závislá na konkurenci mezi dodavateli a způsobu zásobování, který je především ovlivněn intervalem doplňování zásob a spolehlivostí dodávek. Je proto nutné si stanovit seriózního dodavatele, který nám umožní výrazné snížení této minimální zásoby, která nám pak zbytečně váže finanční prostředky.

Signální zásoba

  • Signální zásoba velmi úzce souvisí se zásobou minimální. Signální zásobu můžeme vyjádřit objednávkovým bodem, který vystihuje takovou výši zásob, při níž musíme zajistit objednávku, která po vyřízení dodavatelem dorazí nejpozději v okamžiku poklesu zásoby na úroveň minimální zásoby.

Výpočet signální zásoby

Signální zásobu můžeme vyjádřit tímto vzorcem:

Zs = Zmin + p × Dobj

ZS zásoba signální,
Zmin zásoba minimální,
p průměrný jednodenní prodej daného zboží,
Dobj doba pro vyřízení objednávky ve dnech.

Pramen: Hadravová, Z.: Obchodní technologie. Praha, Merkur 1990.

Signální zásoba neboli objednávkový bod je závislý na době vystavení objednávky i častosti poptávky, která ovlivňuje dobu obratu zásob. Signální zásoba musí být tím vyšší, čím delší je doba vystavení objednávky a čím vyšší je užití výrobku. Jestliže jsou doba vyřízení objednávek a spotřebitelské užití proměnlivé, pak by měl být bod také vyšší, abychom si zajistili spolehlivou pojistnou zásobu. Definitivní rozhodnutí o výši objednávkového bodu musí vzít v úvahu riziko nedostatku zboží a na druhé straně náklady spojené s nadměrnými zásobami.

Běžná zásoba

  • Běžná zásoba slouží k pokrytí poptávky mezi dvěma dodávkovými cykly. Vypočteme ji, když průměrný denní prodej vynásobíme počtem dnů mezi dvěma dodávkovými cykly.

Průměrná zásoba

  • Průměrná zásoba se vypočítá jako prostý aritmetický průměr okamžikových ukazatelů objemu zásob k určitému dni.

Maximální zásoba

  • Maximální zásoba je nejvyšší možná zásoba omezená kapacitou skladu a finančními možnostmi firmy. Je to vlastně výše zásob v době dodávky zboží.

Indisponibilní zásoba

  • Indisponibilní zásoba je specifický druh zásoby. Její výše se sleduje z důvodů ekonomických i provozních. Indisponibilní zásoba je zásoba, se kterou nemůžeme disponovat, máme ji však ve stavu zásob a váže nám finanční prostředky (v příjmu). Je to také zásoba, kterou nemáme ve stavu zásob, ale svou přítomností ve skladu váže finanční prostředky, protože vyžaduje prostor a manipulační kapacity (čeká se na fakturu, prověřuje se její správnost). Jedná se o zboží, které je v příjmu a nemůže být až do doby jeho ukončení uvedeno do prodeje. Rychlost příjmu, dobrý organizační přístup a postup jsou základním předpokladem eliminace této neefektivní složky zásob.

Dodávkový cyklus

  • Dodávkový cyklus je interval, ve kterém se zboží dodává na prodejnu. Všechny druhy zboží se nedodávají stejně, proto se celková zásoba pohybuje kolem průměrné zásoby.
    Př.:
    denně - mléčné výrobky, chléb, pečivo,
    týdně - těstoviny,
    měsíčně - konzervy,
    7 - 15 dní - nepotravinářské zboží.

Jednotlivé hladiny zásob a jejich vývoj můžeme zachytit graficky. Na následujícím grafu vidíme teoretický model vývoje zásob očištěný o sezónní vlivy. Praktický (reálný) by se lišil jak hodnotami maximálních zásob, tak i možným překročením hranice minimální zásoby, která v teoretickém modelu představuje konstantu, ale v reálném prodeji může být důsledkem chybného odhadu poptávky.

Teoretický model vývoje zásob

Zmax maximální zásoba,
Zmin minimální zásoba,
Zb běžná zásoba,
Tn čas,
Zs signální zásoba,
Dn objednávkový cyklus.

Pramen: Hadravová, Z.: Obchodní technologie. Praha, Merkur 1990.

Doba vyřízení objednávky, resp. dohodnutý cyklus je ovlivněna i rychlostí obratu jednotlivých druhů zboží a současně ovlivňuje výši zásob. Ve vyspělých ekonomikách dochází ke značnému zrychlení oběhu zboží a tedy i peněz, za normální dobu dodávky je považována lhůta 48 hodin. Rychlost obratu zboží se sleduje při analýze účelnosti výše zásob s ohledem na obrat a četnost poptávky. Tento ukazatel potřebujeme znát, abychom mohli vydávat opatření směřující buď k omezování našich nákupů u dodavatele, či naopak stimulovat prodej našich zákazníků.

Doba obratu

  • Doba obratu - vyjadřuje počet dní, na které vystačí průměrná zásoba zboží.

Doba obratu zásob (DO)

Zp průměrná zásoba v Kč,
O obrat v Kč,
t počet dní sledovaného období.

Pramen: Hadravová, Z.: Obchodní technologie. Praha, Merkur 1990.

Obrátka zásob

  • Obrátka zásob - je definována jako koloběh průměrné zásoby ve skladě, vyjadřuje tedy, kolikrát je průměrná zásoba ve skladě zakoupena a prodána.

Obrátka zásob (OB)

Pramen: Hadravová, Z:. Obchodní technologie. Praha, Merkur 1990.

Sledování rychlosti obratu zásob

Značný význam pro řízení zásob má sledování rychlosti obratu zásob, tj. doby obratu zásob a obrátky zásob a jejich využití pro plánování rozpočtu na nákup zboží a odhad průměrné zásoby. Obchodníci si velmi dobře uvědomují potřebu sledování obrátky zásob. Znalost počtu obrátek je pomocníkem při plánování rozpočtu prostředků, které mohou být určeny na nákup zboží. Čím rychleji zboží přichází do obchodu, tím rychleji je také zakoupeno, tím méně je vynucených slev. Výsledkem rychlejší obrátky může být snížení nákladů na udržování zásob i jeho pojištění.

Velikost obrátky se liší v různých obchodech. V potravinářských je mnohem rychlejší než v prodejnách s oděvy či dokonce v klenotnictví.

Obchodník porovnává svou obrátku zásob s hodnotami doporučenými (hodnoty dosažené v určitém oboru) a hledá optimální obrátku, neboť:

Pomalejší skutečná obrátka

  • je-li skutečná obrátka pomalejší než doporučená, potřebuje více kapitálu, má vyšší náklady na udržování zásob, sice dostatečné zásoby, ale možná nevyhovující strukturu zásob, která může vést ke znehodnocení zboží a nuceným slevám a ke ztrátě zákazníků,

Rychlejší skutečná obrátka

  • je-li skutečná obrátka rychlejší, neznamená to absolutně optimální stav, neboť obchodník potřebuje sice méně kapitálu, méně nákladů, ale zásoby mohou být nedostatečné, častěji musí začít objednávat, a pokud nereaguje operativně, ztrácí zákazníky.

V konečných důsledcích mohou vést obě tyto situace k nerealizaci plánu obratu a nedostatku finančních prostředků. Při odchylce skutečné obrátky od doporučených hodnot je nutno sledovat, zda je tento odklon způsoben všeobecným poklesem poptávky vlivem makroekonomických změn nebo nevhodnou strukturou nabídky právě našich prodejen.

V obchodním provoze probíhají rozmanité obchodní operace, které se zabývají distribucí zboží a logistikou a přesunují ho až k zákazníkovi. Tyto obchodní operace můžeme rozdělit na velkoobchodní a maloobchodní. Maloobchodní operace se svým obsahem blíží velkoobchodním, i když zde najdeme některé specifické odlišnosti. Stručně si je naznačíme, blíže se jimi zabývá logistika.

Obchodní operace

 
Obchodní operace
Velkoobchodní Maloobchodní
Nákup zboží Nákup zboží
Příjem zboží Příjem zboží
- Odběr - Odběr
- Čistá přejímka - Přejímka zboží
Uskladnění zboží Uskladnění zboží
Expedice zboží Příprava zboží k prodeji
Prodej zboží

Velkoobchodní operace

Podívejme se nyní stručně na velkoobchodní operace, jež zahrnují nákup zboží, příjem zboží, uskladnění a expedici.

Nákup zboží

  • Nákup zboží je prováděn dle objednávky v souladu s objemem a strukturou sortimentu, který je žádán zákazníky, jimiž jsou především maloobchodní společnosti se sítí různých druhů maloobchodních jednotek (supermarketů, hypermarketů, diskontů a dalších). V předchozí subkapitole jsme hovořili o hladinách zásob, které jsou důležité při řízení zásob. Nelze však opomenout, že z marketingového hlediska nám tento přístup k řízení nestačí, že je důležité formovat potřebnou strukturu zásob, která odpovídá zákaznickým potřebám. Marketingovými přístupy k řízení zásob se zabývá nákupní marketing.

Příjem zboží

  • Příjem zboží se skládá ze dvou částí, a to z odběru zboží a čisté přejímky:

    • Odběr zboží nebo-li hrubý příjem spočívá v kontrole zevní neporušenosti dopravního prostředku, počtu obalových jednotek a přepravek a hmotnosti dodávky dle průvodních dokladů.

    • Čistá přejímka se zaměřuje na kontrolu množství, jakosti a sortimentu a řeší případné reklamace.

Příjmu zboží je třeba věnovat mimořádnou pozornost. Dodávání zboží je citlivým místem pro vznik manka. Laxní odběry zboží bez důkladné kontroly přispívají ke krádežím na rampách, jež jsou významnou položkou vnějších krádeží v obchodě. Krádežemi v obchodě se zabývá bezpečnostní management, který usiluje o snížení inventurních diferencí a mank.

Uskladnění zboží

  • Uskladnění zboží řeší problematiku s umístěním zboží na vyznačené místo ve skladu. V této souvislosti je třeba znát zásadu "dovoleného sousedství“ a respektovat technologické skupiny zboží, abychom nepoškodili jeho užitnou hodnotu.

Expedice zboží

  • Expedice zboží spočívá v jeho vyskladnění, kompletaci, balení dle objednávky a předání k rozvozu. Na úrovni velkoobchodu se také řeší problém spotřebitelských balení, pokud ji ještě nevyřešil samotný výrobce. Otázkou je, jaký způsob vyskladňování zboží zvolíme (např. dodržujeme zásadu FIFO, první do skladu, první ze skladu). Náročnost expedičních činností je mimo jiné závislá na tom, jak často je určité zboží poptáváno, resp. pro jaké maloobchodní sítě je připravováno (cílový trh). Na něm záleží rychlost celého zásobovacího systému a volba skladu.

Cílovému trhu je podřízen stupeň mechanizace skladu i provedení skladu. Např. supermarkety jsou charakteristické hromadnými odběry širokého sortimentu, kterému vyhovuje vysoce mechanizovaný sklad, halový nebo výškový. Specializované prodejny potřebují individuální odběry, protože nakupují menší množství zboží. Těm vyhovují ruční či mechanizované sklady v patrovém provedení, které se vyznačují pomalejším pohybem zboží.

Maloobchodní operace

Mezi maloobchodní operace řadíme rovněž nákup zboží, jeho příjem a skladování. Navíc se mezi ně počítá příprava zboží k prodeji, jež je na úrovni velkoobchodu součástí expedice, která je úrovni maloobchodu nahrazena prodejem konkrétnímu konečnému spotřebiteli.

Nákup zboží

  • Nákup zboží se uskutečňuje v několika fázích a různými způsoby odpovídajícími charakteru zboží.

    • Přípravná fáze nákupu vychází především ze soustavného sledování spotřebitelské poptávky, evidence prodeje a struktury zásob.

    • Výběr zboží se může provádět několika způsoby, přímou návštěvou nákupčího ve vzorkovně velkoobchodu, elektronicky, prostřednictvím nabídek v katalogu nebo návštěvou obchodního zástupce velkoobchodu na prodejně.

    • Sestavení a vyřízení objednávky může být realizováno písemně, telefonicky, osobně nebo elektronicky s využitím výpočetní techniky.

Fáze nákupu na úrovni maloobchodu

Přípravná fáze Výběr zboží Sestavení a vyřízení
objednávky
Průzkum spotřebitelské poptávky
Evidence prodeje
Struktura zásob
Přímé návštěvy ve vzorkovně VO
Katalogy
Internet
Návštěva obchodního zástupce
Písemná objednávka
Telefonická objednávka
Elektronická objednávka
Osobní návštěva

Příjem zboží

  • Příjem zboží je stejně, jak je tomu ve velkoobchodu, tvořen dvěma operacemi, a to odběrem a přejímkou zboží.

    • Odběr zboží má za úkol kontrolovat počet obalových jednotek dle dodacího listu a zevní neporušenost obalů.

    • Přejímka zboží v sobě zahrnuje kvantitativní, kvalitativní a sortimentní přejímku.

      • Kvantitativní přejímka - existuje několik přístupů k provedení kontroly dodaného množství zboží, kontrola se může uskutečnit přímou kontrolou dodacího listu, kontrolou naslepo zápisem na prázdný papír či tzv. poloslepou kontrolou na tištěný formulář se seznamem zboží bez uvedeného množství, které se postupně doplňuje na základě faktického zjištění.

      • Kvalitativní přejímka se zaměřuje na kontrolu jakosti zboží.

      • Sortimentní přejímka kontroluje kompletnost výrobků, visačky na metrovém zboží, návody na užití výrobku apod.

Přejímce je nutno věnovat mimořádnou pozornost stejně jako ve velkoobchodě, neboť nekvalitní přejímka je nejen zdrojem manka a reklamací zboží, ale i špatného image prodejny, pokud není výrobek kompletní či neobsahuje doplňující náležitosti.

Skladování zboží

  • Skladování zboží je činností, při níž pracovníci zboží vybalují, případně tvoří manipulační jednotky, které pak ukládají dle charakteru zboží a jeho trvanlivosti buď přímo na prodejní plochu, nebo do skladu v minimálně nezbytném množství. Doporučuje se dodržovat zásadu centralizace zásob na prodejní ploše, neboť jen tato plocha je produktivní. Zboží je tak hned nabízeno zákazníkovi, čímž se eliminují zastávky zboží na jeho cestě ke spotřebiteli a zrychluje obrat zásob.

Příprava zboží v prodeji

  • Příprava zboží v prodeji také zrychluje prodej a zjednodušuje styk se zákazníkem. Úroveň přípravy je závislá na technické připravenosti výroby produkovat taková spotřebitelská balení zboží, která by z hlediska spotřeby maximálně vyhovovala zákazníkům. Patří sem porcování, vážení, balení,

Nahrávám...
Nahrávám...