dnes je 13.9.2024

Input:

Udržujte mozek ve formě. Stojí o to!

25.6.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1201
Udržujte mozek ve formě. Stojí o to!

Jana Vejsadová

Blížíme se pomalu k závěru našeho on – line kurzu a ještě nebylo nic řečeno o tom, jak můžeme ke správné činnosti mozku a tím i k fungování naší paměti přispět životosprávou.

Co mozek potřebuje a co mu škodí

Ve 2. lekci jsme si řekli o nutnosti kyslíku a vysoké spotřebě glukózy, která je mozku dodávána krví. Ve 4. lekci jsme si přiblížili biologické, psychické i vnější faktory, které ovlivňují jeho činnost a mají přímé dopady také na paměť.

Dnes si povíme ještě pár slov o tom, co mozek potřebuje a co mu škodí. Nepůjde o žádnou dietu pro geniální mozek nebo bezchybnou paměť. Bude to jen několik „přikázání” pro jeho lepší výkonnost.

10 přikázání pro skvělou formu Vašeho mozku:

  1. Nakrmte ho!
  2. Dejte mu přivonět!
  3. Dejte mu zahrát!
  4. Nechte ho proběhnout!
  5. Používejte ho!
  6. Dopřejte mu klídek!
  7. Nechte ho vyspat!
  8. Rozesmějte ho!
  9. Neškoďte mu!
  10. Nechte ho dozrát!

Nakrmte ho!

Cesta vede opravdu i přes žaludek. Strava je důležitý prvek, který přispívá nejen k nasycení těla, ale dodává také živiny nepostradatelné pro lidský mozek. Stejně nezbytné je i doplňování tekutin (1,5 –2 l vody nebo nealkoholických nápojů denně).

Glukóza poskytuje neuronům energii potřebnou pro jejich práci. Nejlepším zdrojem glukózy je bezpochyby ovoce a také složité cukry, obsažené např. v celozrnném chlebu a rýži natural. K dobrému stavu mozku přispívají také antioxydanty, které hrají rovněž významnou roli v ochraně imunitního systému, protože ničí volné radikály. Největším zdrojem antioxydantů je především barevné ovoce (borůvky, třešně, jahody a rybíz) a zelenina (papriky, rajčata), luštěniny, celozrnné výrobky, ořechy, šťáva z červených hroznů, zelený čaj a čerstvé byliny (šalvěj, máta, rozmarýn, tymián). Najdeme je však také v kakau, v cibuli a v brokolici.

Pro svou činnost mozek nezbytně potřebuje i omega-3 a omega-6 nenasycené mastné kyseliny. Tělo si je neumí vyrobit, a proto je musí přijímat z potravy. Bohatým zdrojem omega-3 kyselin jsou tučné ryby, omega-6 kyseliny jsou obsaženy například v obilných zrnech a semenech rostlin. Konzumace ryb a rybích produktů (nejlépe losos, tuňák, makrela), stejně jako rostlinných olejů (lněné semínko, pupalka) a ořechů je u nás stále nízká. V případě nedostatku nenasycených mastných kyselin ve stravě malých dětí může dojít k nedostatečnému vývoji centrální nervové soustavy. Opomenout ve výčtu zdravé výživy nesmíme ani vitamíny E, C a B, které získáme z ovoce, celozrnných obilovin, drůbeže, vajec a avokáda, stejně tak jako minerály. Pro funkci mozku je nezbytný vápník, hořčík a železo, které získáme konzumací mléčných výrobků, obilnin a jater.

Populární koenzym Q10 můžeme v přirozené formě získat např. ze slunečnicových a dýňových semen, podobně jako lecitin, který se zúčastňuje důležitého procesu obnovy nervových spojení. Obsahuje ho sója, vejce a semena. Výčet by nebyl úplný, kdybych vynechala blahodárné účinky látek obsažených v žen-šenu, česneku a v gingko bilobě.

Dejte mu přivonět!

Náš čich, jak už víme, je jediným smyslem, který vysílá informace přímo do mozku bez předchozího zpracování. Některé vůně výrazně ovlivňují učení, tvořivost a myšlení, jiné zvyšují pozornost.

  • Máta peprná, bazalka, citron, skořice a rozmarýna jsou spojovány s duševní bdělostí.

  • Levandule, heřmánek, pomeranč a růže napomáhají uvolnění a zklidnění.

  • Muškátová či skořicová vonná esence v aroma lampě pomůže zvýšit naši výkonnost a navíc nám provoní domov nebo pracoviště. V Japonsku využívají účinků těchto vůní na pracovištích tak že je instalují do klimatizačních zařízení.

Dejte mu zahrát!

Hudba nás ovlivňuje na mnoha úrovních. Působí příznivě na změny emocí nebo vnitřního napětí a ovlivňuje mimo jiné také kognitivní funkce. Staří Řekové byli přesvědčeni, že hudba má božské vlastnosti a křesťanský středověk ji zařadil mezi sedmero rytířských ctností. Také v posledních desetiletích provádějí specialisté na nervové procesy výzkumy o příznivém vlivu hudby na učení a paměť.

Provozování hudby je jednou z nejlepších forem mentálního tréninku. Rozvíjíme při něm motorické dovednosti (procedurální paměť), rozeznáváme noty a tyto symboly spojujeme se zvuky (krátkodobá paměť), zatímco se mysl soustřeďuje na poslech, harmonii a vztahy mezi tóny (sémantická paměť).

Už pouhý poslech hudby je souhrou mnoha mozkových funkcí, díky nimž vnímáme výšky tónů, melodii, změny ve frekvenci a intenzitě tónů i rytmus. Čím vyšší je počet rytmických úderů, tím vyšší je hladina mozkové aktivity. Dovolím si Vám doporučit k poslechu Mozartovu hudbu i bez ohledu na to, jak dopadnou další výzkumy tzv. Mozartova efektu (při poslechu Sonáty pro dva klavíry D-dur se údajně zlepšuje prostorová představivost). Je to především krásná hudba, ať už dráždí kterékoli mozkové centrum v levé nebo pravé mozkové hemisféře.

Zpívejte si nebo hrajte na nějaký hudební nástroj. I když budete jen pasivními posluchači, udělá Vám to dobře. Hudba posiluje asociace a umí v mozku vytvořit obrazy. Navíc může podbarvit celou řadu činností.

Nechte ho proběhnout!

Pravidelný pohyb brání poklesu duševních schopností.

Jednou z příjemných činností, které vyžadují aktivní pohyb, je tanec. Předchozí přikázání k němu přímo vybízí. Ukazuje se, že tanec, rytmické podupávání, stejně jako

Nahrávám...
Nahrávám...