10.8.1
Význam služeb při rozvoji národního hospodářství
Ing. Halina Starzyczná, Ph.D.
NahoruHistorie
Maloobchod a velkoobchod jsou součástí terciárního sektoru, který
zajišťuje služby obyvatelstvu. Mezníkem ve vývoji služeb byl konec 2. světové
války. Ve standardních západoevropských ekonomikách znamenal počátek velkých
sociálních a ekonomických změn. Válkou zničené ekonomiky potřebovaly velké
investice. Výroba rostla a současně se specializovala, což znamenalo závislost
průmyslové výroby na externích službách. Československo nebylo válkou tolik
materiálně "poškozeno“. Ekonomický model národního hospodářství u nás
nevytvářel zdravé konkurenční prostředí. Vývoj služeb, přestože v celém období
centrálně plánované ekonomiky (CPE) probíhal, nedosáhl v některých oborech
srovnatelnosti se západními ekonomikami. CPE v podstatě převzaly pojetí služeb
takové, jak se k nim stavěl Karel Marx, který rozděloval ekonomické sektory na
produktivní a neproduktivní. Nakonec již A. Smith charakterizoval služby jako
statky, které "neprodukují žádnou hodnotu“.
NahoruSoučasnost
V posledních letech se odvětví služeb rozvíjí stále intenzivněji.
Počátkem 80. let se objevila ve světě hypotéza o poklesu "významu“ průmyslových
činností v národním hospodářství - deindustrializace ekonomiky. "Deindustrializace“ ekonomiky je doprovázena rychlejším tempem růstu
sféry služeb před tempem růstu zpracovatelské sféry, současně roste podíl
služeb na HDP a zaměstnanosti. Čím vyspělejší je společnost, tím je vyšší
zaměstnanost ve službách (v terciárním sektoru). Pokles zaměstnanosti v
průmyslové výrobě a její růst ve službách je důsledkem toho, že dnes průmyslové
podniky uzavírají smlouvy na služby, které si dříve uvnitř podniku dělaly samy
(outsoursing). Svou roli zde hraje i efektivnost.
Podíl na sektorové zaměstnanosti ve vybraných
zemích v %
