701
Komunikační a modelové hry
Jiří Pokorný
Výborným doplňkem konzultací a koučinků jsou komunikační, modelové a manažerské hry. K jejich užití vedou především dva důvody: velmi dobře oživují práci s klientem (to platí především u celodenních seminářů) a super benefitem je také to, že hra rozvíjí další část jeho osobnosti. Obvyklá témata a metodiky se zaměřují hlavně na levou mozkovou hemisféru (racionální uvažování a přemýšlení), hry naopak cílí na pravou mozkovou hemisféru (emocionální, kreativní část naší osobnosti). Koučink se tak stává celistvou metodou rozvoje osobnosti. Je vždy důležité, aby kouč vycítil správný okamžik na zařazení takové hry – je třeba se vyhnout tomu, aby hru nějaký klient vnímal negativně a prohlásil: „Já jsem za své peníze chtěl na koučinku pořádně pracovat, a ne si hrát!”
Kdy je vhodný čas na zařazení takového zpestření koučinku? Hry se hodí nejvíce v těchto reálných koučovacích situacích:
-
když klient nereaguje na racionální, analyticky pojaté úkoly;
-
v momentě, když klientovi nevěříme odpovědi na koučovací otázky a dotazníky (je zřejmé, že reakce koučovaného jsou z nějakého důvodu nahrané, až ohnuté), hra otupí naučené manipulativní reakce, klient při „jako jen hraní” se vlastně projevuje pravdivěji;
-
když cítíme, že „nám padá řemen” – tedy klient je unavený, nesoustředěný, prostě potřebuje rychle nějakou změnu v podávání informací od kouče;
-
na konci koučinku či semináře, kdy chceme skončit něčím hravým, co zůstane lidem v mysli ještě dlouho a budou si chtít závěr programu přehrávat v duchu znovu a znovu;
-
když potřebujeme krátkou emocionální hrou otevřít vztah klient x kouč, hra proboří komunikační bariéry, zmizí ostych, obavy a strach.
NahoruPříklad hry č. 1 – kreativní úvod semináře
Určeno:
Tato hra se víceméně hodí pro jakýkoliv typ semináře, vhodně hravým způsobem navazuje kontakt kouče s klienty a navíc zajímavě pro obě zúčastněné strany odhaluje vztahy mezi jednotlivými členy školeného týmu. Tato hra se ale nehodí pro individuální koučink.
Postup:
Hra se uvede jako způsob jak nastavit takové myšlení lidí, jaké budou lektoři potřebovat v průběhu celého programu.
Zadání:
Každý účastník semináře si během 10 minut do skript napíše dvě přídavná jména, která charakterizují jeho kolegu a současně začínají na jeho osobní iniciály, tedy první písmena jeho jména a příjmení (např. Jemný a Profesionální Jiří Pokorný, Jasná a Věcná Jana Vlčková nebo Majestátní a Jadrná Martina Jiříková). Pro zvýšení účinku hry je vhodné, aby se této hry se svými iniciálami zúčastnili i sami lektoři. Stanou se tak vlastně hned na začátku semináře součástí týmu. Jakmile jsou všichni připraveni (někdo má nakonec k někomu jen jedno přídavné jméno, někdo naopak více než dvě), kouč napíše na flipchart jména všech účastníků a k nim dopíše všechna přídavná jména, která na ně ostatní vymysleli. Když je papír celý popsaný, lektor se zeptá, jak všichni vnímají seznam přídavných jmen u svého jména a příjmení. Toto oživení přinese účastníkům většinou příjemná překvapení, výjimkou (která se ale občas stává!) je tzv. „vyřizování si účtů” – lidé si dávají navzájem velmi negativní přídavná popisující jména. Ale i toto je zajímavý materiál pro kouče, se kterým může (a dokonce i musí) potom v průběhu skupinového semináře pracovat.
NahoruPříklad hry č. 2 – Vyslovení autentického uznání a připomínky s doporučením
Určeno:
Tato komunikační hra je opět vhodná prakticky pro všechny typy týmových seminářů a workshopů. V určité simulované podobě ji lze použít i v individuálním koučinku.
Postup:
Důležité je skupině nebo jednotlivci opět vysvětlit smysl tohoto tréninku. V případě uznání je to tak, že zvláště v našich podmínkách není zvykem nahlas vyslovovat pochvalu spolupracovníkům či podřízeným. Hra se samozřejmě dá využít i v soukromí, ale my se soustředíme hlavně na „byznys linku”. Dobrý manažer by měl svoje podřízené dvakrát více chválit než kritizovat. Ale málokdo dnes umí pochvalu autenticky, tedy uvěřitelně, vyslovit a stejně tak málokdo ji umí upřímně přijmout! V hlavách lidí často v těchto situacích probíhají myšlenky typu: „Proč mě chválí? Co za to bude chtít?” „To uznání nemyslí upřímně, já tak dobrý nejsem.”
Toho, kdo by měl chválit, naopak často napadají tyto myšlenky: „Když teď podřízeného pochválím, tak si o sobě bude moc myslet a už s ním nevydržím!” „Z lidí se nejvíce…
