Input:

801 Práce s emocemi klienta - sebenenávist a její projevy

6.3.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

801
Práce s emocemi klienta – sebenenávist a její projevy

Jiří Pokorný

Umět pracovat s emocemi zákazníka je jedním z nejdůležitějších faktorů úspěchu každého kouče. Lidská psychika v časové ose totiž funguje následovně:

pocity → myšlenky → slova → činy → reflexe.

Tedy na počátku všeho našeho rozhodování, uvažování i chování jsou vždy pocity. Kouč, který chce mít úspěch, musí brát během celého vzdělávacího procesu v potaz „pocitový software” svého klienta. Pokud lektor není v kontaktu s emocemi svého zákazníka, není v kontaktu s ničím. Zůstane jenom nějaký prázdný, naučený a nefunkční proces, který pravděpodobně nedokáže pomoci vůbec nikomu. V této kapitole se budeme zabývat pojmem emoční vzorec člověka a také sebenenávistí – bohužel velmi častým jevem dnešních dní. To je ten nejsilnější vnitřní projev narušeného vnímání vlastní hodnoty, což extrémně ovlivňuje chování a prožívání některých osob, se kterými se kouč v současnosti při konzultacích setkává.

Emoční vzorec

Emoční vzorec je v podstatě náš vnitřní pocitový software, který určuje, jak prožíváme a vnímáme různé životní situace. Co ho tvoří? Jak vůbec vzniká? A jak je možné, že každý člověk ho má jiný, originální a autentický? Tento „software” se skládá ze tří základních stavebních kamenů:

geny + výchova + zkušenost.

Genetická výbava

Genetická výbava každého z nás je dána zděděnými předpoklady, které získáváme od svých rodinných předků. Tím zdaleka nejsou míněni jen rodiče, ve hře jsou i další osoby, někdy i mnohé starší generace. Například pokud máme rodiče a prarodiče, kteří trpěli silnou úzkostí, existuje bohužel velká pravděpodobnost, že úzkostnými stavy budeme v nějaké míře trpět také. I temperament je vrozená dispozice, která má souvislost s temperamentem našich předků. Ke geneticky předávaným informacím mohou patřit i různá potlačená a neřešená rodinná traumata. Takže například pokud má člověk praprarodiče, kteří před 70 lety sloužili v německém wehrmachtu, a toto téma je v rodině striktní tabu (několik generací se o něm nesmí mluvit), snadno se může stát, že s určitým negativním a silným vnitřním pocitem viny se může potýkat i on (potomek těchto předků) v dnešní moderní době.

Výchova

Výchova představuje v podstatě všechno, co jsme v prvních 10–12 letech svého života prožili v rodinném systému, který nás obklopoval. Tedy jaké hodnoty celá rodina vyznávala a jak jsme byli v dostatečné či nedostatečné míře chváleni či kritizováni. Zdali rodiče byli pro své děti emocionálně dostupní (povídali si společně o svých pocitech a prožívali společné pozitivní chvíle jako rodina). A také zda děti byly či nebyly konfrontovány s rozporuplnými, ambivalentními osobami, tedy lidmi, se kterými měly silný emotivní vztah, ale vzbuzovaly v nich protichůdné pocity (měly je např. rády, a současně se jich bály). V podstatě rozhodující je, jaká je psychická vzdálenost objektu od subjektu (já versus rodiče, já versus sourozenci, já versus prarodiče atd.) V případě, že je příliš velká, vyrůstá dítě v chladném, nepříliš povzbuzujícím prostředí. Naopak když je dítě na rodiče příliš fixované, vzniká stav závislosti, který mu v podstatě znemožňuje dospět.

Zkušenost

Třetím pilířem emočního vzorce je zkušenost. Ten souvisí s pubertou a s dospělostí každého z nás, co jsme během této doby prožili a jak jsme tyto zážitky zpracovali a přijali. Pokud jsme např. zažili v pubertě šikanu, poznamená nás to navždy. Nebo opakovaná partnerské selhání, kdy nám ztroskotají blízké vztahy, z nás v podstatě dělají „citové mrzáky.” Nevěříme pak už předem nikomu, všechny přešlapy protějšku vnímáme jako katastrofu a konec soužití.

Z tohoto výčtu zdrojů emočního vzorce a konkrétních příkladů je patrné, že kombinace těchto faktorů je vždy originální a neopakovatelná. A ta rozhoduje o tom, zda konkrétní situaci prožijeme právě tímto způsobem, anebo úplně jinak. Kouč musí zjišťovat tyto jednotlivé parametry a pracovat s nimi.

Úkol pro kouče:

Popište co nejpřesněji svůj vlastní emoční vzorec. Co ho formovalo? Jste s ním spokojeni? Chcete něco měnit? Jak to uděláte?

Sebenenávist – úvodní popis

V následujícím popisu jsou uvedeny nejčastější projevy sebenenávisti, její příčiny, ale také možnosti řešení tohoto těžkého životního postoje. Pro ještě lepší orientaci v této psychické poruše jsou zde podrobně rozebrány emoce a