10.3.2
Charakteristické rysy strategických procesů a principy
strategického myšlení
Ing. Halina Starzyczná, Ph.D.
NahoruÚrovně řízení
Strategické procesy se liší od procesů operativních a taktických.
Strategické řízení náleží TOP managementu (resp. vlastníkovi). Jeho cílem je
vytvářet dlouhodobý soulad mezi posláním firmy, jejími dlouhodobými cíli,
disponibilními zdroji a prostředím. Od těchto dlouhodobých cílů se odvozuje
taktické a operativní řízení, jehož cíle jsou přiřazovány jednotlivým funkčním
jednotkám. Výsledky jsou vyhodnocovány ihned po dosažení či nedosažení daných
cílů. K naplňování cílů jsou zpravidla využívány rutinní a standardní
přístupy.
Rozhodování na úrovni operativy se opírá o omezený okruh informací.
Rozhodujeme-li se např. o operativním plánu výroby, vycházíme z výrobních
kapacit, stavu zásob, počtu pracovníků, technologických postupů apod.
Sestavujeme-li operativní plán prodeje nějaké maloobchodní jednotky, která je
součástí obchodního řetězce, vycházíme jednak z nejbližšího okolí prodejny
(akčního rádia), nákupního spádu a jeho změn, jednak z kapacity prodejny, která
je dána velikostí jednotky, formou prodeje, počtem pracovníků, charakterem
nabídky zboží a změnami ve struktuře obchodního sortimentu.
Úrovně řízení:
SŘ - strategické řízené
TŘ - taktické řízení
OŘ - operativní řízení
NahoruRysy strategických procesů
Strategické procesy mají řadu specifických rysů:
-
zpravidla mají delší průběh a dlouhodobé trvání jejich
důsledků,
-
nepřesná je znalost vývoje faktorů, které ovlivňují strategii
podniku (budoucnost neznáme, proto musíme predikovat, které situace mohou
nastat, abychom mohli na ně adekvátně reagovat v případě, že nastanou),
-
opakovatelnost jevů je spíše výjimečná (praxe ukazuje na
nestabilitu podnikatelského prostředí, které je ovlivněno řadou faktorů, jako
jsou změny cen světově důležitých komodit a surovin, demografický vývoj, či
dnes dokonce terorismus, který destabilizuje politickou situaci, a tím i
ekonomickou),
-
akcelerace změn v okolí (změny se neustále zrychlují, zrychluje
se životní cyklus výrobků a zboží, životní cyklus maloobchodu, vývoj
informačních technologií, výpočetní a přenosové techniky, telekomunikací
apod.),
-
dopady změn i nejširšího okolí na chod podniku (důsledkem
rozvoje informačních technologií a logistiky je činnost podniku ovlivňována
děním ve světě, celý svět jakoby se zmenšil, firmy se zapojují do různých
integrací a kooperací a celosvětového reprodukčního procesu),
-
řada strategických rozhodnutí bývá protikladná, zlepšení jednoho
ukazatele může zhoršit hodnotu druhého ukazatele (chceme-li např. humanizovat
práci, mohou se zvýšit investiční náklady),
-
rozdíl mezi efektivností jednotlivých řešení, pokud ji
posuzujeme z krátkodobého či dlouhodobého hlediska (chceme-li racionalizovat
obchodní provoz elektronizací pohybu zboží, musíme vytvořit předpoklady pro
návratnost dané investice s ohledem na naši strategii, u diskontních prodejen
by to mohlo znamenat dočasné zvýšení cen zboží),
-
relativní necitlivost vůči dílčím, izolovaně provedeným změnám
(chceme-li zavést elektronizaci pohybu zboží, musíme pořízení potřebné
výpočetní techniky spojit s dalšími opatřeními v oblasti řízení, v proškolení
pracovníků apod.),
-
procesy jsou ovlivněny působením četných zpětných vazeb
(usilujeme o to, aby vysoký efekt přinesly i nízké náklady na strategickou
změnu, např. vývoj poptávky po našich produktech není jen důsledkem
technicko-výrobních činností, pokud dobře nefungují obchodní činnosti ve firmě,
můžeme být i s kvalitními výrobky na trhu neúspěšní, kvalita obchodních procesů
je závislá na dodacích lhůtách, úrovni služeb, lidském přístupů apod.),
-
projevující se proces zesílení nebo zeslabení (výstupy mohou být
z hlediska určitého časového intervalu větší než vstupy nebo naopak, např.
hodně investujeme do vzdělání pracovníků, ale efekty se dostaví až za určitou
dobu).
NahoruPrincipy strategického myšlení
Strategické myšlení musí vyhovovat specifickým rysům strategických
procesů. Zpracovat kvalitní strategii znamená pochopit principy strategického
řízení. Tyto principy se vzájemně doplňují a překrývají. Uveďme si nyní
nejdůležitější z nich:
-
princip variantnosti,
-
princip permanentnosti,
-
princip celosvětového systémového přístupu,
-
princip tvůrčího myšlení,
-
princip interdisciplinarity,
-
princip koncentrace zdrojů,
-
princip myšlení v čase,
-
princip vědomí práce s rizikem,
-
princip agregovaného myšlení,
-
princip etiky myšlení a další.
NahoruPrincip variantnosti
Princip variantnosti je založen na tom, že nevíme, k jakým
neočekávaným změnám dojde v průběhu strategického období (zpravidla 3-10 let).
Navrhujeme proto více variant strategie, které vycházejí ze všech vývojových
tendencí, jež by mohly pravděpodobně nastat. Je třeba, aby varianty byly
kompatibilní, tzn. že podnik může v případě potřeby přejít na jinou variantu.
Jestliže např. klesá poptávka, může firma tuto situaci řešit několika způsoby.
Může volit cestu snížení nákladů, změnu struktury nabídky, změnu formy prodeje
apod. Podnik, který nemá připravené varianty strategie, může být zaskočen a
firma se dostává do ohrožení. Čím delší je strategické období, tím se totiž
zvyšuje nejistota změn v okolí podniku.
NahoruPrincip permanentnosti
Princip permanentnosti spočívá v tom, že práce na strategii je nikdy
nekončící proces. Kontinuálně sledujeme, jak se vyvíjejí ovlivňující faktory,
zda nedochází k odchylkám. V opačném případě je…
