dnes je 8.12.2022

Input:

Lokalizace maloobchodu

22.4.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.7.12
Lokalizace maloobchodu

Ing. Halina Starzyczná, Ph.D.

Jedním z prvků marketingového mixu maloobchodu je volba místa pro umístění maloobchodní jednotky. Než se však firma definitivně rozhodne, kde bude provozovat svou prodejnu, musí výběr lokality posoudit z mnohem širších souvislostí. Mnoho firem nepůsobí jen na regionální úrovni, maloobchodní trh se internacionalizuje a obchodní společnosti působí v řadě zemí na různých kontinentech (retailingové společnosti).

Strategické marketingové rozhodování

Proces výběru lokality musí zohlednit tu skutečnost, že se jedná o klíčové rozhodnutí, které dlouhodobě ovlivní firemní úspěšnost v podnikání. Jedná se tedy o strategické marketingové rozhodování, které se v současnosti týká těchto základních kroků:

  • výběr trhu (světadíl, země),

  • výběr lokality v příslušné zemi (region, kraj, okres, obec),

  • výběr konkrétního místa v dané obci (centrum, část obce, periferie apod.).

Retailingové společnosti

Retailingové společnosti, jako mezinárodně chápaný maloobchod, při výběru země analyzují mnoho faktorů. Např. posuzují rizikovost země z hlediska ekonomické a politické situace, legislativy. Dále analyzují atraktivitu trhu, jako je např. kupní síla na jednoho obyvatele, charakter potřeb dané populace ovlivněný kulturními faktory, infrastruktura apod. Velmi důležité je analyzovat také tržní saturaci a situaci v odvětví z hlediska přítomných firem a možné konkurence.

V rámci dané země je nezbytné posoudit ekonomickou a demografickou charakteristiku regionu, počet obyvatel, možnosti koupěschopné poptávky, velikost a strukturu domácností a další informace. Konkrétní místo souvisí se zájmovou oblastí a akčním rádiem prodejny. Situační analýza se tedy zaměřuje na rizika plynoucí z makroprostředí i mikroprostředí.

Maloobchod, jako součást terciárního sektoru, je územně závislý na vývoji sídelní soustavy, jejíž regionální struktura nabízí rozdílné možnosti rozvoje maloobchodu navazující na venkovský a městský prostor a životní úroveň obyvatelstva, jeho potřeby, preference a koupěschopnou poptávku.

Sídelní soustava jako základní územní organizace obchodního podnikání

Síť sídelních útvarů

Sídelní soustavu tvoří síť sídelních útvarů (SU), které jsou rozmístěny na určitém území a navzájem propojeny infrastrukturou. Každý sídelní útvar je určité místo na zemi, na kterém je obytné zařízení. Jedná se především o města a vesnice. Vyznačuje se určitou dělbou práce a zajišťuje pro dané území různé obslužné funkce, jako je správní funkce, hospodářská, školská, sociální, kulturní, rekreační apod.

Síť sídelních útvarů je důsledkem prostorového rozložení obyvatelstva. Každá sídelní soustava má svou vlastní strukturu, která je ovlivněna charakterem jednotlivých sídelních útvarů, jejich velikostí a vzájemnými prostorovými a funkčními vazbami. Tato struktura není zcela homogenní, ale je diferencovaná. To znamená, že pak hovoříme o regionální struktuře, na jejíž rozmanitost a vývoj působí dynamické a statické faktory.

Dynamické faktory

  • Dynamické faktory jsou spojeny s rozvojem výrobních sil, jejichž prudký rozvoj nastal se zahájením průmyslové výroby. Výrobní síly se soustřeďovaly do sídel s příznivými podmínkami, rozvíjela se průmyslová centra, která k sobě přitahovala pracovní sílu, a tím docházelo k nerovnoměrnému vývoji struktury sídelních soustav. V praxi se to projevovalo tím, že jednotlivé regiony měly rozdílný hospodářský význam, což mělo dopad i na životní úroveň obyvatelstva a jeho životní podmínky. Koncentrace obyvatelstva vytvářela podmínky pro rozvoj dalších odvětví národního hospodářství a především obchodu a maloobchodu, který měl příležitost podílet se na uspokojování potřeb obyvatelstva a jeho reprodukci.

Statické faktory

  • Statické faktory znamenají již existující soubor sídel vzniklých v důsledku ekonomie lidské existence, která je ovlivněna geografickými a klimatickými podmínkami, příznivými pro život člověka. Vývoj osídlení navazuje na již existující soubor sídelních útvarů, na jejich technickou a občanskou vybavenost, bytový fond, komunikace atd., tudíž na hodnoty, které vytvořily předcházející generace.

Venkovské a městské sídelní útvary

Venkovské a městské sídelní útvary

Rozlišujeme sídelní útvary venkovské a městské. Ve venkovském prostoru mají sídelní útvary povahu seskupení objektů pro bydlení včetně občanské vybavenosti. Venkovský prostor zajišťuje bydlení cca pro 1/3 až 2/3 obyvatel země a rekreaci téměř pro všechny. Organizuje se zde zemědělská výroba, těžba nerostů, průmyslová výroba i dálková doprava. V městském prostor u mají sídelní útvary charakter urbanistického celku s určitým historickým a společensko-správním významem. Městský prostor zajišťuje především hospodářskou, kulturně společenskou a politicko-správní funkci.

Seskupování sídelních útvarů, urbanizace a aglomerace

Seskupování sídelních útvarů

Vývoj sídelních soustav je doprovázen jejich souběžným seskupováním a pohybem obyvatelstva souvisejícím s jeho mobilitou za prací, za vzděláním, za lékařským ošetřením, rekreací a vyřizováním úředních záležitostí.

Urbanizace

Již klasickou změnou prostorových forem organizace společnosti je urbanizace a novou formou uspořádání osídlení je aglomerace. Urbanizace je mnohostranný sociálně-ekonomický a geografický proces směřující k růstu měst, zvětšování podílu osob žijících ve městech a migraci obyvatelstva z venkova do měst.

Aglomerace

Aglomerace je uspořádání osídlení vznikající vtahováním venkovských sídelních útvarů do rostoucích městských území.

Dlouhou dobu působil na urbanizaci rozvoj průmyslu, historicky v době od průmyslové revoluce (polovina 18. stol.) až po 50. léta 20. stol., kdy se trh výrobce změnil na trh spotřebitele a kdy se prudce začaly rozvíjet služby. Soudobý proces urbanizace je již více spjat s terciární sférou, jejíž součástí je i maloobchod. Terciární sektor potřebuje ke svému rozvoji urbanizaci a stimuluje ji obdobně jako dříve industrializace.

Principy vývoje sídelní soustavy v ČR

Principy vývoje sídelní soustavy v ČR

Obecné tendence ve vývoji sídelní soustavy, které byly výše popsány, platí i v ČR. Také zde dochází k soustřeďování společenských aktivit do určitých lokalit, vznikají regionální

Nahrávám...
Nahrávám...