dnes je 27.2.2021

Input:

Sedmé pravidlo bezchybné češtiny

16.4.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

701
Sedmé pravidlo bezchybné češtiny

Mgr. Jan Táborský

Studijní cíle

Budeme se věnovat psaní spřežek a složených přídavných jmen a vyjasníme si, kdy psát v některých slovních spojeních mezeru, kdy spojovník a kdy jde o jediné slovo. V oblasti stylistiky se podíváme na dva konkrétní výrazy: na slovo protežovat a na slovesnou vazbu něco je o něčem. Co se týče formální úpravy dokumentů, čekají nás zásady psaní výčtů. Stručná „strategická” kapitola konstatuje, že texty není třeba psát jen od jejich začátku.

A. Pravopis: Psaní spřežek – Složená přídavná jména

Psaní spřežek

Dnes máme na programu tematiku psaní takzvaných spřežek, tedy slov, která vznikla spojením („spřažením”) dvou jiných slov. Na některé z nich jsme přitom narazili již v pojednání o předponách s/z, např. sbohem (vzniklé spojením předložky s a patřičného pádu slova bůh).

Podstatou spřežek je samozřejmě to, že se píší dohromady, bez mezery. Největší obtíže tohoto tématu tedy přináší rozeznávání (nebo pamatování si), co je spřežkou a co zůstává v našem pravopisu nadále spojením dvou samostatných slov. V některých případech nám situaci usnadňuje možnost psát dané slovo (resp. dvojici slov) jak zvlášť, tak dohromady, prostor na chybu v ostatních případech ale bohužel stále zůstává dost velký.

Bohužel neexistuje žádná spolehlivá pomůcka, jak se spolehlivě rozhodovat a docházet k správnému řešení (jakkoliv dvě dílčí jsou o několik odstavců níže popsány). Pusťme se tedy do práce a zkontrolujme si cvičení č. 9, zadané v minulé lekci.

Řešení cvičení č. 9

Chybně jsou v cvičení zapsána tato slova nebo slovní spojení: do slova (ve spojení doslova obden), *beze sporu, na to, *od jakživa, doslova (ve spojení do slova a do písmene), *nashledanou.

Kromě posledních dvou případů, s náležitým psaním jako dvě slova, je nutno psát všechna uvedena sousloví dohromady, tedy jako slovo jedno.

Komentář k řešení:

Zajímavé je psaní doslova / do slova: ve všech běžných kontextech píšeme dohromady doslova, pouze užijeme-li tohoto výrazu jako součásti idiomu „do slova a do písmene”, píšeme jej jako dvě slova, tedy do slova (kvůli symetrii s výrazem do písmene).

Slovo nato ve významu potom (podobně jako poté) píšeme pouze dohromady, již jej nevnímáme jako spojení předložky a zájmena.

Dohromady píšeme i odjakživa, které se skládá dokonce ze tří částí. Psaní dohromady zde má dobrý důvod: při psaní zvlášť bychom asi měli psát zvlášť i třetí část tohoto slova (-živa), což by bylo vzhledem k tomu, že takový tvar slova se v češtině v tomto kontextu neobjevuje, poněkud nelogické.

Naznačený způsob uvažování, tedy zda se jednotlivé části spřežky vyskytují v češtině jako běžná slova, nám může sice někdy pomoci, není ale bohužel pro rozhodování o způsobu psaní zcela spolehlivý. Selhává třeba u slova bezesporu: jakkoliv existují jako samostatná slova beze (např. ve spojeních beze všeho, beze stopy) i spor, psaní této spřežky jako dvou slov pravidla neumožňují.

Poslední z chyb byla ve spojení na shledanou, které píšeme vždy pouze jako dvě slova. Jako připomínka toho nám může pomoci jiný test (bohužel také ne zcela spolehlivý pro všechny případy), a to možnost vsunout mezi dvě části potenciální spřežky další slovo, zde např. na brzkou shledanou. Co se týče pravopisu tohoto slova, nesmíme se nechat zmást jeho častým výskytem s chybou, poměrně soustavně třeba na displejích pokladen nebo na účtenkách v supermarketech apod.

Pouze dohromady (což bylo ve cvičení správně) píšeme slovo napravo (a podobně též vpravo). V tomto případě nám to potvrzují oba výše popsané testy: neexistuje české slovo pravo a mezi části na- a -pravo nelze včlenit žádné další slovo.

Významnou skupinou je v našem cvičení i všeobecně v českém pravopisu množina slov, která lze psát dvojím způsobem (jen dbáme na to, abychom zvolený způsob pak dodrželi v celém textu). Jde o: obden i ob den, například i na příklad, načerno i na černo, doruda i do ruda (tento typ je v oblasti pojmenovávání barev poměrně rozšířený, takže stojí za to si pamatovat, že jsou možné obě varianty), takzvaný i tak zvaný.

Složená přídavná jména

Při pojmenovávání skutečnosti někdy potřebujeme přídavná jména složená z několika částí. S některými jejich typy jsou spjata určitá pravopisná dilemata. Podívejme se výběrově na některé jejich typy, a to opět prizmatem pravopisného cvičení zadaného v minulé lekci.

Řešení cvičení č. 10

V cvičení jsou čtyři chyby, a to ve slovech: *technickoekonomický, německočeský, dvou a *černo-bílý.

Zdůvodnění řešení

Při zvažování, zda psát složená přídavná jména dohromady, nebo spojena spojovníkem (popř. zvlášť, tedy s mezerou), je vždy nezbytné si uvědomit, jaký je vztah jejich jednotlivých složek.

Výraz technicko-ekonomický je třeba psát se spojovníkem: ten vyjadřuje, že obě části tohoto složeného přídavného jména jsou svým smyslem na stejné úrovni – jde o techniku a ekonomii. Psaní dohromady, bez spojovníku, by vyjadřovalo, že existuje nějaký pojem vyjádřený v zásadě druhou částí dvojitého výrazu a

Nahrávám...
Nahrávám...