10.8.1 Význam služeb při rozvoji národního hospodářství
Ing. Halina Starzyczná, Ph.D.
Historie
Maloobchod a velkoobchod jsou součástí terciárního sektoru, který
zajišťuje služby obyvatelstvu. Mezníkem ve vývoji služeb byl konec 2. světové
války. Ve standardních západoevropských ekonomikách znamenal počátek velkých
sociálních a ekonomických změn. Válkou zničené ekonomiky potřebovaly velké
investice. Výroba rostla a současně se specializovala, což znamenalo závislost
průmyslové výroby na externích službách. Československo nebylo válkou tolik
materiálně „poškozeno“. Ekonomický model národního hospodářství u nás
nevytvářel zdravé konkurenční prostředí. Vývoj služeb, přestože v celém období
centrálně plánované ekonomiky (CPE) probíhal, nedosáhl v některých oborech
srovnatelnosti se západními ekonomikami. CPE v podstatě převzaly pojetí služeb
takové, jak se k nim stavěl Karel Marx, který rozděloval ekonomické sektory na
produktivní a neproduktivní. Nakonec již A. Smith charakterizoval služby jako
statky, které „neprodukují žádnou hodnotu“.
Současnost
V posledních letech se odvětví služeb rozvíjí stále intenzivněji.
Počátkem 80. let se objevila ve světě hypotéza o poklesu „významu“ průmyslových
činností v národním hospodářství - deindustrializace ekonomiky. „Deindustrializace“ ekonomiky je doprovázena rychlejším tempem růstu
sféry služeb před tempem růstu zpracovatelské sféry, současně roste podíl
služeb na HDP a zaměstnanosti. Čím vyspělejší je společnost, tím je vyšší
zaměstnanost ve službách (v terciárním sektoru). Pokles zaměstnanosti v
průmyslové výrobě a její růst ve službách je důsledkem toho, že dnes průmyslové
podniky uzavírají smlouvy na služby, které si dříve uvnitř podniku dělaly samy
(outsoursing). Svou roli zde hraje i efektivnost.
Podíl na sektorové zaměstnanosti ve vybraných
zemích v %
Země, oblast | Primární sektor | Sekundární sektor | Terciární sektor |
EU 15 | 4,2 | 28,7 | 67,1 |
NČS 10 | 13,3 | 33,1 | 53,6 |